Martina Adlerová: Slova vyňatá

17. červen 2024

Slova vyňatá. Kdo by je neznal. Dnes se jim říká vyjmenovaná, a seznámil se s nimi úplně každý, kdo prošel základní školou. A leckoho dokážou pěkně potrápit.

V poslední době si uvědomuju, že žiju jakoby v jejich zajetí. Hlavně těch po „vé“.

Pořád někomu vykám, dávám si vysoké cíle, občas vyju na měsíc, výskám, zvykám si a žvýkám. Vydra a výr jsou moje oblíbená zvířata, a vyžle, jakožto vyhublé mládě čehokoliv, se v naší záchranářské domácnosti objeví každou chvíli. Povyk spustím, kdykoliv se ocitnu ve výhni, ať už se jedná o velké letní vedro nebo přeneseně třeba nakumulování pracovních povinností.  

A slova s předponou vy, vý? V týdnu je třeba vydělávat, vypočítávat, vystupovat, vyučovat a občas se pokusit vyspat.

O víkendu musím vyprat, vyluxovat a vytřít, vyřídit maily a vytřídit lednici. Vyskládat prádlo, vyčistit auto, vykydat kočičí záchody, vybrat schránku, vyleštit zrcadla a vyklepat koberce.

Místo toho všeho bych ovšem nejradši najela na úplně jiný mód:

Nejdřív vytunelovat banku, potom vyrozumět blízké, a nakonec se vylodit na pobřeží. Nejlépe mého vlastního ostrova. Jenže tam bych si zase musela osvojit slova jako vylézt, vykopat, vypěstovat, vybudovat, možná dokonce vyřezat, vylovit a vystřelit,- a to bych tedy opravdu nerada.

A tak se pokorně vracím zpět, k výrazům jako vykoupat, vyvenčit a vyvětrat. Je to přeci jenom bezpečnější.

Nechci se dostat nikam blízko ke slovům vypít, vysklít a vyhořet. 

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.