Martina Adlerová: Kam běží modrá liška
Když jsem byla malá, měli jsme doma knihu, která se jmenovala Kam běží modrá liška. Ve své dětské naivitě a přecitlivělosti jsem si představovala, že už podle názvu musí jít o nesmírně smutný příběh.
Ta liška je nepochybně osamělá, nemá žádný domov a běží určitě vstříc smrti. Možná, že už na druhé stránce na ni číhá zlý lovec, aby ji zastřelil. A ona po sobě zanechá čtyři malá modrá liščátka, která zahynou hlady.
Z předchozích řádek je snad jasné, že jsem tu knihu nikdy neotevřela. Nechtěla jsem být konfrontovaná s jakýmkoliv, byť jen potenciálním utrpením zvířátek. A proto mě tato nezodpovězená otázka – Kam běží modrá liška? – provází dodnes.
Takových otázek, na které neznám odpovědi, je mnohem víc.
Třeba obvyklý rodičovský dotaz Proč jsi to udělal/a? – například v situaci, kdy váš pubertální potomek z nějakého nepochopitelného důvodu nasype při pracovních činnostech kýbl hlíny do motoru školníkovy sekačky… (Tento incident se skutečně stal a existují o něm písemné záznamy.)
Proč to tedy udělal? Nemá rád sekačky?
Nebo když některý z vašich svěřenců vyhodí spolužákovi svačinu z okna. Proč? Nemá rád sekanou?
Nebo otázky z domácího prostředí: „Kam patří mokrý ručník? Na postel snad?“
„Proč pořád zíráš do toho mobilu? Nebo do ledničky…“
„Proč s námi nechceš jít na návštěvu k tetě Bertě?“
Prostě otázky bez odpovědí…
Takže: Kam běží modrá liška?
Nevím.
Zřejmě si tuto otázku, zrovna tak jako stovky dalších, budu klást do konce svých dnů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.