Martina Adlerová: Kam běží modrá liška

13. říjen 2023

Když jsem byla malá, měli jsme doma knihu, která se jmenovala Kam běží modrá liška. Ve své dětské naivitě a přecitlivělosti jsem si představovala, že už podle názvu musí jít o nesmírně smutný příběh.

Ta liška je nepochybně osamělá, nemá žádný domov a běží určitě vstříc smrti. Možná, že už na druhé stránce na ni číhá zlý lovec, aby ji zastřelil. A ona po sobě zanechá čtyři malá modrá liščátka, která zahynou hlady. 

Z předchozích řádek je snad jasné, že jsem tu knihu nikdy neotevřela. Nechtěla jsem být konfrontovaná s jakýmkoliv, byť jen potenciálním utrpením zvířátek. A proto mě tato nezodpovězená otázka – Kam běží modrá liška? – provází dodnes.

Takových otázek, na které neznám odpovědi, je mnohem víc. 

Třeba obvyklý rodičovský dotaz Proč jsi to udělal/a? – například v situaci, kdy váš pubertální potomek z nějakého nepochopitelného důvodu nasype při pracovních činnostech kýbl hlíny do motoru školníkovy sekačky… (Tento incident se skutečně stal a existují o něm písemné záznamy.)

Proč to tedy udělal? Nemá rád sekačky?

Nebo když některý z vašich svěřenců vyhodí spolužákovi svačinu z okna. Proč? Nemá rád sekanou?

Nebo otázky z domácího prostředí: „Kam patří mokrý ručník? Na postel snad?“

„Proč pořád zíráš do toho mobilu? Nebo do ledničky…“

„Proč s námi nechceš jít na návštěvu k tetě Bertě?“

Prostě otázky bez odpovědí…

Takže: Kam běží modrá liška?

Nevím.

Zřejmě si tuto otázku, zrovna tak jako stovky dalších, budu klást do konce svých dnů.

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Martina Adlerová: Sebeovládání

    Sebeovládání se dneska už moc nenosí. Je to buržoazní přežitek, asi tak jako dechová hudba a rumové pralinky. Máme prý projevovat své emoce, jinak si zaděláváme na průšvih.

  • Martina Adlerová: Tady zůstaneme

    Kdysi jsem v nějaké galerii zůstala stát před obrazem, který vypadal jako malovaný pod stromem. Nad hlavou vám visela větev a naskytnul se vám dechberoucí výhled do dálky.

  • Martina Adlerová: Matka kuchařka

    Vyrostla jsem na domácí stravě a svým dětem jsem chtěla dopřát totéž. Jenže neumím vařit. I když se fakt snažím. Většinou místo takzvaného pokrmu připravím takzvaný recept.