Martina Adlerová: Determinace věkem
Nechci zde mluvit přímo o diskriminaci. To je příliš silné slovo, zavání feminismem a rasovými předsudky. Determinace je spíš něco objektivně nastaveného, co nemůžeme ovlivnit, a už vůbec ne změnit.
Například začínám slýchat od svých příbuzných a známých: „Už nejsi nejmladší, tak co bys chtěla?“
Po čtyřicítce vás celkem běžně bolí záda. Často i kolena. Puberťáci používají ve vaší přítomnosti k dorozumívání nesrozumitelné kódy. Batolata zblízka zkoumají vaše ušní boltce. Mladí muži se na pláži dívají jinam, zato plastičtí chirurgové si mnou ruce.
Ale zase to má svoje výhody. Můžete beztrestně mluvit do rozhlasu. Zjistíte, že bikiny jsou buržoazní přežitek. Nakonec přijdete na to, že na dechové hudbě není nic špatného.
Ale všechno je relativní. Nedávno mi vyšla povídka v denním tisku a vím přesně, co by mi na to řekla moje devadesátiletá teta. „Taková troufalost! Ještě jí není ani padesát, a už se cpe do novin. Ty mladý dneska nemají žádný zábrany.“
A měla by pravdu. Díky, tetičko.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
