Lidské tělo má svou paměť. Kvůli ní nás může trápit bolest i bez fyzické příčiny, popisuje fyzioterapeut
Zatoulané bolesti, které vyzařují z jednoho místa a projevují se na úplně jiném, existují. Setkává se s nimi fyzioterapeut Jaroslav Zeman z českobudějovického studia Úleva. Popisuje například bolesti, které vycházejí z uskřípnutého nervu a po jeho dráze se přenášejí jinam ve formě prudkého výboje, jiné vycházejí z měkké tkáně a mají podobu bolesti tupé, která s určitým pohybem mizí.
A pak jsou tu trochu záhadné, psychicky podmíněné bolesti, které se mohou objevovat i ve chvíli, kdy k nim zdánlivě není důvod. „Náš mozek je nastavený tak, že si některé vjemy ohrožení spojuje dohromady. Zvětšují se určitá centra, typicky třeba amygdala, která je spojená i se strachem, a to už jsme v afektivitě bolesti, nějaké emocionální odpovědi,“ popisuje.
Často je proto podle něj u některých bolestí nutné tlumit i tuto emocionální část. Někdy se používají antidepresiva, jindy terapie zaměřené na relaxaci a práci s afektivitou.
Neznamená to, že bychom si bolest vymysleli, ale vychází to z biologie našeho mozku. „Mozek se snaží vyhýbat negativním vjemům, protože chce přežít. A když má zkušenost, že něco je pro něj velmi náročné, může to spustit i vjem bolesti. Někdy se to spojuje dohromady, to znamená, že dlouhotrvající, chronická bolest se postupně naučí projevovat i třeba při stresu,“ líčí Jaroslav Zeman.
Čtěte také
Jako fyzioterapeut si tedy musí všímat i psychické stránky pacienta. „Všechny ty složky jsou velmi důležité, ale mnohdy bývá obtížné vysvětlit pacientovi, že by měl navštívit ještě psychologa. On to totiž bere jako, že si s ním nevím rady, nebo že mu říkám, že je blázen. Ta stigmatizace tam pořád je,“ komentuje.
Bolest se může v určité situaci vracet, i když je fyzická příčina vyřešena. Jaroslav Zeman uvádí příklad vrcholového sportovce, který se při přípravě na důležitý závod zranil. „Kvůli poranění mu oteklo koleno, dlouho se nedařilo to zmírnit a on to hodně prožíval i psychicky, přestal si věřit, ubyli mu sponzoři a tak dále. Když se za dva roky připravoval na závod znovu, neměl poranění, ale jak přišla psychická zátěž, koleno znovu oteklo. Naše tělo se často na základě některých faktorů může chovat podobně, jako kdyby bylo zraněné,“ vypráví.
Lidské tělo má svou paměť. „Ta je na jednu stranu strašně fajn, protože bez ní by nám chyběly některé prvky naší osobnosti, ale na druhou stranu v některých situacích nám může přinášet negativa,“ dodává Jaroslav Zeman.
Celý rozhovor o bolesti s fyzioterapeutem Jaroslavem Zemanem si poslechněte v magazínu Zdravíčko.
Související
-
Na napravení škod po mrtvici má pacient půl roku. Pak už každé zlepšení vyžaduje mnoho úsilí
Když už měl člověk tu smůlu a postihla ho mrtvice, touží se alespoň znovu zapojit do života a být samostatný. To jde, pokud investuje čas a síly do neurorehabilitace.
-
Zánět močového měchýře odráží vztahové problémy, velká zátěž se ozývá v zádech, popisuje koučka
Vztahová a psychologická koučka Petra Podzimková vede lidi k tomu, aby znovunabyli klid. Ve Zdravíčku mluví mimo jiné o tom, jak se psychické potíže odráží v našem zdraví.
-
Únava, bolest zad, slabost. Potíže, které starší lidé považují za běžné, mohou značit zákeřnou nemoc
Lékaři se snaží obrátit pozornost na krevní nádory. Například o mnohočetném myelomu málokdo slyšel, přitom jde o nebezpečné, zákeřné a četné hemato-onkologické onemocnění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.