Lhář se vyhýbá detailům, oběť slovesům a manipulátor vědcům, prozrazuje odborník na psychoanalýzu textu

25. květen 2023

Sledujete detektivky? Pak už jste se v nich možná viděli, jak kriminalisté určovali psychologický profil pachatele podle slov, která volí v esemeskách a hlasových zprávách. Něčím podobným se zabývá psychoanalýza textu. Té se věnuje Dalibor Kučera z katedry psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Pozná se z naší mluvy například to, že lžeme? „Lži v komunikaci jsme se snažili věnovat velkou pozornost. Existují studie, které odkazují na to, že skóre lživosti souvisí s tím, jak lidé využívají některé specifické tvary nebo do jaké míry jsou konkrétní,“ odpovídá Dalibor Kučera.

Nekonkrétnost podle něj souvisí s tím, že lhář si o situaci vymýšlí. „Málo ji zná, a tak se nepouští do takových detailů. Je ale velký rozdíl mezi tím, jestli jste lhář amatér, nebo přesvědčivý lhář, který má svou lež promyšlenou. Ten, když třeba nabízí nějaký výrobek, vědomě o něm lže, ale už to má tak automatizované, že nedělá chyby, jakých se dopouští neprofesionální lhář,“ líčí.

Podle psychoanalytika řeči je také složité určit, co je vůbec lež. „Jsou lži malé, a těch je spousta, jako například: ‚Tobě to sluší'. A pak jsou vysoce komplikované lži, kdy lžete třeba o tom, kde jste byli večer a co jste všechno dělali,“ usmívá se Dalibor Kučera.

Výzkumy uskutečněné na anglickém jazyce se týmu jihočeských vědců na češtině potvrdit nepodařilo. „My jsme žádný vztah mezi obecným skóre lživosti a charakteristikou textu nenašli. Lidé, kteří mají vyšší sociální žádoucnost, to znamená, že se snaží jevit ostatním v lepším světle, nám nevykazovali žádná specifika v textu. Předpokládali jsme, že jejich vyjadřování by mohlo být komplikovanější, ale není tomu tak. S lhaním to zkrátka není lehké,“ dodává Dalibor Kučera.

Čtěte také

Ještě složitější je to pro výzkumníky s manipulací. Právě manipulátor se velmi dovedně vyjadřuje, jeho zájmem je uvádět ostatní v omyl a dovádět je tam, kam potřebuje. „Brilantní manipulátoři jsou výjimkou v populaci, pár predátorů ve stovce najdete, ale je nepravděpodobné, že by se do našeho výzkumu dostali. Oni by se ho ani neúčastnili. Mně by se taky nechtělo, kdybych svůj byznys stavěl na tom, že jsem schopný manipulátor s jazykem, aby to někdo zkoumal a mé vzorce odhalil,“ uvažuje psycholog.

Naopak oběť by se podle Dalibora Kučery v psychoanalýze textu vysledovat dala. „Odraz lítosti, submisivity nebo strachu bychom dokázali identifikovat. Jedním z nejlepších ukazatelů nejistoty, podřízenosti či sklíčenosti jsou podstatná jména a slovesa a jejich poměr. Lidé v této situaci využívají méně dynamický text, to znamená méně sloves a více podstatných jmen. Místo: ‚Nejradši bych ho potrestal' řeknou třeba: ‚Zasloužil by potrestání'. Nebo: ‚Potrestání je namístě', což je ještě pasivnější,“ nastiňuje Dalibor Kučera.

Celý rozhovor o moderní psychoanalýze textu s Daliborem Kučerou si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.