Léto v Altamiře. Příběh o přátelství českého a židovského chlapce v době těsně před válkou

Spřátelí se a prožijí spolu hezké prázdniny, ale úplná idylka to zase není – píše se rok 1937. Místní kluci oblečení „po hitlerácku“ si začínají dovolovat čím dál víc. A Hanuš, který je žid, už moc dobře ví, o čem je Mein Kampf…

Příběh se odehrává na malém městě v česko-německém pohraničí. Je to prostředí, které autor Jiří Fried dobře znal. Sám vyrůstal v Prachaticích, odkud musela rodina po roce 1938 utíkat. V románu, který mohl vyjít teprve v roce 1992, ačkoliv ho autor rozepsal už v 60. letech, skvěle vykreslil kolorit maloměsta se všemi jeho specifiky a také proměňující se mezilidské vztahy v době nastupujícího fašismu.

Rozhlasové zpracování Léta v Altamiře, nostalgického příběhu o přátelství českého a židovského chlapce v době těsně před druhou světovou válkou, vzniklo v českobudějovickém studiu v roce 2003. Účinkují David Novotný a Lukáš Hlavica.

Jiří Fried

Spisovatel, scenárista a dramaturg Jiří Fried se narodil v roce 1923 v jihočeských Prachaticích. Obecnou školu a čtyři třídy reálného gymnázia absolvoval v rodném městě. Po německém záboru v roce 1938 se rodina odstěhovala do Prahy, kde jeho otec dostal jako legionář trafiku, Fried však zůstal u bratra, učitele v Protivíně.

Navštěvoval gymnázium ve Vodňanech a Písku, kde v roce 1942 maturoval. Po maturitě působil jako úředník Českomoravského filmového ústředí. Po válce začal studovat dějiny umění a estetiky na Univerzitě Karlově, studium však nedokončil.

Pracoval jako dramaturg v Československém státním filmu, jako redaktor a později náměstek ředitele v nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1970 byl z nakladatelství propuštěn a působil jako televizní a filmový scenárista ve svobodném povolání.

V roce 1954 debutoval básnickou sbírkou Rozsvícená okna, později přešel k próze. Z jeho próz měla největší ohlas novela Časová tíseň (1961) o člověku, který se dostává do krize a pochybuje o smyslu své celoživotní činnosti.

Jiří Fried je autorem řady filmových scénářů, například ke snímku O ševci Matoušovi (1946) nebo Hvězda zvaná Pelyněk (1964). Když po roce 1970 nemohl publikovat, živil se jako scenárista, v tomto období napsal například scénáře k několika epizodám seriálu Třicet případů majora Zemana. Jeho povídky vyšly v souboru s názvem Síla osudu a jiné prózy.

Jiří Fried zemřel v rodných Prachaticích v roce 1999.