Legendární písničkář Vojta Kiďák Tomáško rozjasnil tvář a pohladil duši posluchačů U Tří lvů
Hudební pozdravení Jiřího Kasala a zároveň pozvánka na koncert Vojty Kiďáka Tomáška
Na svatého Valentýna, tedy 14. února, tak trochu symbolicky, otevřel jarní sérii koncertů ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice recitál legendy českého folkového a trampského písničkářství Vojty Kiďáka Tomáška.
V Českých Budějovicích dlouho nevystupoval, a tak jistě měli z jeho návštěvy U Tří lvů radost všichni příznivci a vůbec fandové žánru, jehož podobu teplický rodák, který většinu svého život prožil v královském Lokti nad Ohří, pomáhal vytvářet jako zakladatel a důležitý člen skupiny Roháči, ale též svou sólovou kariérou.
Vojta Kiďák Tomáško napsal více než tři stovky písniček, z nichž zvláště silnou oblibu si získaly Toulavej, Nebe plné koní, Hádej, kdo tě má rád nebo Česačů bavlny bál. Na přelomu 70. a 80. let byl tento písničkář s trampskou přezdívkou Kiďák poctěn třemi Portami.
Má už dlouho let dost spřízněných duší na jihu Čech, jak mi sám napsal: „Jižní Čechy jsou pro mne kolébkou vynikajících muzikantů. Potkávali jsme se na všech Portách, kolikrát i u vandráckých ohňů, v klubových sálech i v hospůdkách. Ať již to byli Nezmaři, Bobři, Minnesengři, Žalman, Pavlína Jíšová a mnoho dalších. Ve studiu u Honzy Friedla ve Vyšším Brodě jsem nahrál několik CD, a když jsem potřeboval písně ozdobit dalším nástrojem či vokálem, byli po ruce právě moji muzikantští přátelé z jižních Čech.
Jednou z těch, kterými Vojta Kiďák Tomáško rozjasnil tvář a pohladil duši posluchačů v sále U Tří lvů, byla píseň Toulavej. Toto mi o jejím zrodu vyprávěl: „To jsem tak jednou, v minulém století, psala se sedmdesátá léta, seděl doma u radiátoru a hřál si záda, na klíně kytaru a v hlavě myšlenku, že v sobotu pojedu na potlach a budu spát pod širákem a potkám spoustu kamarádů, zalomíme palce a skoro až do rána budeme prozpěvovat u ohýnku. A pak jsem zjistil, že v tu sobotu hrajeme s Roháčema někde úplně jinde a na čundr pojedu jindy a kdoví jestli dostanu v práci volno. Prsty začaly pomalu bloudit po strunách v a moll, přišel první verš a písnička byla na světě. No, a já nemohl tušit, že se narodilo něco, co se mnou půjde už napořád životem.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.