Koupil srnínskou pekárnu a přišlo několik krizí. Jihočeský Podnikatel roku ale těžkým časům vzdoruje statečně
Jako kluk pomáhal rodičům v obchodě, jako dospělý obchoduje. A také vlastní a řídí Pekárnu Srnín. Za to, jak to dělá, získal nedávno titul Podnikatel roku 2022 za Jihočeský kraj. Josef Bukovský v pekárně nejdřív 14 let pracoval jako ekonom. Poté, co bývalé vedení odešlo na zasloužený odpočinek, provoz převzal a přikoupil k němu i mlýn ve Veselí nad Lužnicí. Protože jak říká, pekárna bez mlýna není nic.
Dnes si tedy firma o 200 zaměstnancích mele vlastní mouku, z regionálních surovin vyrábí 800 druhů pekařských, cukrárenských a lahůdkářských výrobků a pece v ní hřejí prakticky nepřetržitě.
Zároveň ovšem čelí jednomu z nejtěžších období za 60 let své historie. „V roce 2019 jsem koupil pekárnu a hned v roce 2020 přišla koronakrize, pak energetická krize, válka na Ukrajině, a to samozřejmě zasáhlo i nás. Měli jsme obavy, že nebude dost obilí, a tak jsme museli dělat těžká rozhodnutí, jak změnit zásobování, jak obilí objednávat, jak ho skladovat, abychom ho měli v sýpkách dostatek,“ líčí Josef Bukovský.
Pekárna Srnín přitom využívá regionální suroviny a jihočeské obilí. I přesto se mlynáři a pekaři báli, že ho nebude dost. „Po vpádu na Ukrajinu zablokovali ruští vojáci přístavy, a tak druhá největší obilnice světa zůstala zavřená. Všechny státy, Německo, Rakousko, ale hlavně Afrika a Asie – protože také Indie vyhlásila embargo na své obilí – byly nuceny někde obilí nakoupit. Takže u nás byly silné tlaky na to vyvézt obilí ven a za lepší cenu. Naštěstí se nám podařilo si dodávku udržet, obilí uskladnit a smluvně zajistit až do další sklizně,“ vysvětluje podnikatel.
Když strmě vzrostou vstupy
Pád energetického trhu a obrovský nárůst cen je další náročnou kapitolou tohoto odvětví. Pekárna Srnín v současnosti platí za energie třikrát víc než před dvěma lety. „Nás se velmi dotýká zdražování plynu a elektřiny,“ potvrzuje jednatel a ředitel Josef Bukovský.
„Nicméně už v roce 2019, kdy jsem nastoupil, jsme začali řešit druhou etapu výstavby fotovoltaické elektrárny, takže 80 procent střech na výrobně v Srníně máme pokrytých panely. I tak nám ale dokáží zajistit jen asi 25 až 28 procent spotřeby. Máme bateriový systém, který se přes den naplní a potom energii uvolňuje, čímž nám vykryje výpadky, přepětí a podobně. Ale potřebovali bychom třikrát, čtyřikrát vyšší kapacitu, tu už nemáme kam dát,“ doplňuje.
Čtěte také
Na mlýně ve Veselí nad Lužnicí zase pomáhá snížit náklady vodní elektrárna. Ta, jak říká Josef Bukovský, vyrábí elektřinu, ať je světlo, nebo noc, voda pořád teče.
Souběh několika krizí, náročnost na vstupní surovinu i energetické náklady zvedají ceny pečiva. Zároveň s rostoucí inflací klesá koupěschopnost zákazníků. To je další těžká zkouška pro potravináře. „Snažíme se držet cenu v mezích, aby byl pořád za rozumnou cenu hodně kvalitní výrobek a hlavně aby chutnal,“ říká Josef Bukovský.
Letos podle něj k dalšímu zdražování pekárenských výrobků nedojde. „Možná se naopak u některých segmentů cena mírně sníží. Uvidíme, co udělá další sklizeň a jestli neeskaluje znovu konflikt na Ukrajině. Anebo zda se neprobudí nějaký další, třeba v Asii. Já očekávám další krizi, jestli už budou tři, nebo čtyři, my jsme připraveni to nějakým způsobem zvládnout,“ říká odhodlaně.
Celý rozhovor s jihočeským Podnikatelem roku, ředitelem srnínské pekárny Josefem Bukovským, si poslechněte online. Dozvíte se třeba i to, kdy se loni vyrobilo nejvíc rohlíků – bylo jich 202 tisíc za den!
Související
-
Oblečení začala šít doma v obýváku. Teď zaměstnává sto lidí a našla partnera, který firmu posune dál
Textilní firmu Unuodesign, která vyrábí dětské oblečení a prodává látky, založila Petra Plemlová z Tábora doma v obýváku, když po nemoci manžela musela uživit čtyři děti.
-
Lidé kupují méně kvalitní potraviny. Je to velmi nebezpečný trend, varuje šéfka Potravinářské komory
Zdražování potravin začalo už v době covidu. Pak situaci ještě zkomplikovala válka a rostoucí ceny energií. Průzkumy potvrzují, že lidé teď víc zvažují, co a kolik nakoupí.
-
IT je obor budoucnosti, vyniknout v něm můžou i ženy. Neziskovka pro ně pořádá speciální kurzy
Žen „ajťaček“ je v České republice oproti jiným zemím Evropské unie výrazně méně. Podle Eurostatu pracuje průměrně v unii v oboru skoro 18 procent žen, u nás jen deset.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka