Když kostel ve Zlaté Koruně přestal sloužit svému účelu, barvilo se tu prádlo a vyráběly sirky
Zní to zvláštně, že by se ze svatostánku mohla stát továrna. Ale stala. Ve Zlaté Koruně. Kostel svaté Markéty, postavený ve 14. století, je dnes vkomponován do objektu s číslem popisným 37. Stojí při silnici mezi klášterem a Novou Korunou a roku 1785 přestal sloužit svému účelu.
V rámci rušení klášterů za josefinských reforem byl zlatokorunský kostel vyklizený, rozdělený patrem a připravený k dalšímu užívání.
Ještě v 18. století se v něm bělilo a barvilo prádlo, hrálo divadlo a vyráběly látky. Po roce 1800 zaujaly jeho prostory podnikatele Joose k přechodné výrobě tužek, poté sloužil k bytovým účelům.
V lednu 1843 se nájemcem kostela stal známý sušický výrobce sirek Bernard Fürth, a tak není divu, že objekt ještě téhož roku vyhořel. Fürth jej však zrekonstruoval a o čtyři roky později dokonce získal povolení ke stavbě nové obytné a skladištní budovy v čísle popisném 47.
Bernard Fürth zemřel v září 1849 na choleru, ale díky jeho manželce Anežce a synům fungovala filiálka sušické sirkárny ve Zlaté Koruně až do roku 1884.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Prachatice se staly „Českým Norimberkem“ díky početné komunitě příchozích z Itálie a Švýcarska
Kulturní rozkvět učinil z města Norimberk na přelomu 15. a 16. století centrum německé renesance. Jedním z jihočeských měst, kam renesance záhy pronikla, byly Prachatice.
-
Druhou nejrozsáhlejší památkou v Česku je po Pražském hradě areál hradu a zámku v Českém Krumlově
O výjimečnosti hradozámeckého areálu v Českém Krumlově nemůže být pochyb. Přispívá k tomu i jeho rozloha, která je po komplexu budov Pražského hradu největší u nás.
-
Kozohlůdky na Táborsku jsou nepřístupné a silně podmáčené. V minulosti se tam těžila rašelina
Pod úsměvným názvem Kozohlůdky se skrývá označení pro přírodní rezervaci na jižním Táborsku. Ochraňuje hlavně rašeliniště, které je částečně vytěžené a dnes zregenerované.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
