Když kostel ve Zlaté Koruně přestal sloužit svému účelu, barvilo se tu prádlo a vyráběly sirky

Zní to zvláštně, že by se ze svatostánku mohla stát továrna. Ale stala. Ve Zlaté Koruně. Kostel svaté Markéty, postavený ve 14. století, je dnes vkomponován do objektu s číslem popisným 37. Stojí při silnici mezi klášterem a Novou Korunou a roku 1785 přestal sloužit svému účelu.

V rámci rušení klášterů za josefinských reforem byl zlatokorunský kostel vyklizený, rozdělený patrem a připravený k dalšímu užívání.

Ještě v 18. století se v něm bělilo a barvilo prádlo, hrálo divadlo a vyráběly látky. Po roce 1800 zaujaly jeho prostory podnikatele Joose k přechodné výrobě tužek, poté sloužil k bytovým účelům.

V lednu 1843 se nájemcem kostela stal známý sušický výrobce sirek Bernard Fürth, a tak není divu, že objekt ještě téhož roku vyhořel. Fürth jej však zrekonstruoval a o čtyři roky později dokonce získal povolení ke stavbě nové obytné a skladištní budovy v čísle popisném 47.

Bernard Fürth zemřel v září 1849 na choleru, ale díky jeho manželce Anežce a synům fungovala filiálka sušické sirkárny ve Zlaté Koruně až do roku 1884.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související