Kozohlůdky na Táborsku jsou nepřístupné a silně podmáčené. V minulosti se tam těžila rašelina
Pod úsměvným názvem Kozohlůdky se skrývá označení pro přírodní rezervaci na jižním Táborsku. Ochraňuje především rašeliniště, které je částečně vytěžené a dnes zregenerované. Rašelina se zde ručně dobývala od poloviny 19. století zhruba sto let. U obce Borkovice také existovala výzkumná rašelinářská stanice.
Rovněž borkovické pomístní jméno U Černé strouhy odkazuje na rašelinu, která vodnímu toku (strouze) dodává tmavé (černé) zabarvení.
Území nepřístupné osmdesátihektarové rezervace Kozohlůdky je tvořeno silně podmáčeným terénem s jezírky a tůňkami a představuje ideální prostředí pro společenstva vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Před sto lety bylo možné v oblasti, kde se nachází ještě další podobné památky Veselská blata a Borkovická blata, natrefit dokonce i na tetřívka nebo alespoň zaslechnout jeho tokání. Od poloviny 20. století jeho populace ubývalo, až odtud vymizel úplně.
Název Kozohlůdky se dříve objevoval v různých podobách, například jako Koželutky nebo Kozlůdky. Zdejší lesy tvořily Borkovický revír, který byl součástí schwarzenberského panství Třeboň.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Záhadná Kampanova díra je u Hluboké nad Vltavou. Co a kdy se ve staré štole těžilo, nikdo neví
Jižní Čechy jsou na mnoha místech provrtány starými důlními díly. Jedno z nich, poněkud záhadné, najdeme u Hluboké nad Vltavou. Na břehu řeky se otevírá ústí staré štoly.
-
V dobách epidemií vznikaly takzvané kerchovíčky, provizorní hřbitůvky pro pochování nakažených
Kromě běžných hřbitovů se v jihočeské krajině můžeme setkat i s pozůstatky takzvaných kerchovíčků. Jednalo se o provizorní hřbitůvky z dob, kdy řádily nakažlivé nemoci.
-
První školní přírodní rezervaci v Československu založil učitel z Prachatic
Už v roce 1963 inicioval učitel Aleš Záveský z Prachatic svůj záměr vytvořit přírodní výukové centrum pro děti. Mnoho způsobů, jak tuto myšlenku dál rozvíjet, neměl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
