V dobách epidemií vznikaly takzvané kerchovíčky, provizorní hřbitůvky pro pochování nakažených

Kromě běžných hřbitovů se v jihočeské krajině můžeme setkat i s pozůstatky takzvaných kerchovíčků. Jednalo se o provizorní hřbitůvky, které vznikaly v dobách, kdy řádily nakažlivé nemoci. Často to bývala zejména cholera. Ta v českých zemích nabyla epidemického rázu kupříkladu v letech 1831 a 1832 a 1866 a 1867.

Nakažení měli být v případě úmrtí pohřbíváni na těchto odlehlých místech, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci.

Jeden takovýto kerchovíček se nacházel i jižně od obce Hracholusky na Prachaticku. Zřízen byl na obecním pastvišti u dřevěného kříže nedaleko samoty U Valentů. Pravděpodobně se jednalo o čtverhranné místo obehnané strouhou a náspem, zřízené po vzoru nedalekého vitějovického kerchovíčku.

Zda byl hracholuský kerchovíček v minulosti nakonec využit ke svému účelu, není jisté. Během epidemií cholery v 19. století zde dle dochovaných matrik žádný nebožtík místo svého posledního odpočinku nenašel.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související