Karel Poláček: Bylo nás pět. Slavný humoristický román v podání skvělého Františka Filipovského

15. březen 2022

Péťa Bajza, syn majitele obchodu smíšeným zbožím, a jeho čtyři nerozluční přátelé Čeněk Jirsák, Antonín Bejval, Éda Kemlink a Zilvar z chudobince. To jsou hlavní hrdinové slavného humoristického románu Bylo nás pět. Kamarádi se dopouští nejrůznějších klukovin a dobrodružství, kterými si zpestřují život na maloměstě začátku 20. století.

Čte: František Filipovský
Napsal: Karel Poláček
Režie: Jiří Vasmut
Redaktorka: Dagmar Jaklová-Oravová
Natočeno: v roce 1953

Karel Poláček v románu vzpomíná na své dětství, humorně v něm vypráví o příhodách klukovské party. Jedná se o jeho poslední dílo, napsal ho krátce před odchodem do Terezína v roce 1943.

Kniha poprvé vyšla rok po skončení války, autor se vydání bohužel nedožil. Už v roce 1953 vznikla rozhlasová dvanáctidílná četba na pokračování, text načetl herec František Filipovský.

V roce 1994 natočil režisér Karel Smyzcek podle Poláčkova románu stejnojmenný šestidílný seriál.

Karel Poláček

Narodil se 22. března 1892 v rodině židovského obchodníka ve východočeském Rychnově nad Kněžnou. Matka Žofie zemřela, když mu bylo sedm let. Později ho tedy vychovávala otcova druhá žena.

Studoval rychnovské gymnázium, ale pro nekázeň a špatný prospěch byl vyloučen. Maturitu nakonec složil až v roce 1912 na pražském gymnáziu v Truhlářské ulici. Poté začal studovat práva.

Karel Poláček

Na začátku první světové války narukoval do armády, prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí.

V roce 1920 se významně rozjela jeho novinářská kariéra. Přispíval do periodik Nebojsa nebo Tribuna Ferdinanda Peroutky, publikoval v Lidových novinách, řídil humoristický časopis Dobrý den. Jeho oblíbeným novinářským žánrem byl sloupek a soudnička. 

Práce novináře musel zanechat po okupaci Československa hitlerovským Německem. Byl po otci Žid. Živil se tedy jako knihovník v Židovské náboženské obci. Dceru Jiřinu, kterou měl se svojí první ženou, stačil především díky aktivitě své družky, právničky Dory Vaňákové, ještě poslat do bezpečí do Anglie. V roce 1943 odešla do Terezína jeho družka. Spisovatel, který právě dopsal svůj román Bylo nás pět, ji následoval. V říjnu 1944 oba nastoupili k transportu do Osvětimi.

Původně se předpokládalo, že Karel Poláček zemřel v Osvětimi, ale podle očitého svědectví jedné spoluvězenkyně se účastnil přesunu vězňů do Hindenburgu a poté do Gleiwitzu, kde zřejmě v lednu 1945 umírá.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.