Karel May: Písek zkázy. Dobrodružný příběh z Afriky od slavného spisovatele

27. únor 2022

Kara ben Nemsí cestuje s karavanou, která je přepadena Targii. V exotickém Orientu se odehrává povídka z pera slavného spisovatele Karla Maye. Muž, který dal světu Vinnetoua a jeho pokrevního bratra Old Shatterhanda, se narodil před 180 lety, 25. února 1842.

Účinkují: Vítězslav Jandák, Jiří Ornest, Petr Skarke, Oldřich Vlach, Otakar Brousek mladší, Marcel Vašinka a Martin Převrátil
Napsal: Karel May
Překlad: Alena Hartmanová
Rozhlasová dramatizace: Jiří Flutka
Zvukový mistr: Zdeněk Nosek
Režie: Martin Mahdal
Natočeno: v roce 1984

„Nepohrdej příště cizincem jen proto, že má jinou barvu obličeje. Dobrý člověk zůstane tvým bratrem, i když není tvé rasy. Zlý člověk a zrádce zůstane zlým člověkem a zrádcem, i když se narodí třeba v tvém stanu. Příště suď lidi podle jejich činů, ať jsou to Targiové, Tibbové nebo běloši, pak teprve budeš velkým šejkem.“

Povídka Písek zkázy byla poprvé vydána v roce 1895. V češtině ji najdeme například v povídkovém souboru Pouští a prérií, který v roce 1974 vydalo nakladatelství Albatros.

Rozhlasová dramatizace pochází z roku 1984. Účinkují v ní Vítězslav Jandák, Jiří Ornest, Oldřich Vlach nebo Otakar Brousek mladší.

Mayovky v Čechách

Příběhy Karla Maye (1842-1912) byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků. Čeští čtenáři si první mayovku mohli přečíst už v roce 1888, kdy pražský nakladatel J. R. Vilímek vydával v časopise Naší mládeži jako četbu na pokračování román Syn lovce medvědů.

O rok později následoval opět v časopiseckém vydání Duch Llana Estacada. Oba tituly se dočkaly mezi čtenáři nebývalého ohlasu, byly tedy vydány i knižně a J. R. Vilímek se rozhodl ve vydávání mayovek pokračovat.

Karel May

Jednal o tom se samotným autorem, který za ním přijel do Prahy. Nakladatel a autor měli ale odlišné představy o výši autorského honoráře. Karel May návštěvu Prahy využil mimo jiné i k sebepropagaci, když tu zorganizoval besedu se čtenáři. Během ní vystupoval bez nejmenších rozpaků jako baron Prášil a pražské posluchače udivoval podivuhodnými historkami. Nakonec se nakladatel a autor k radosti čtenářů Mayových příběhů v roce 1898 dohodli.

V roce 1903 se objevila Vilímkova konkurence. Nakladatel Alois Hynek začal bez Mayova svolení vydávat cyklus Třemi díly světa, po němž následovaly další neautorizované romány. Dalším vydavatelem, který chtěl na Mayovi vydělat, byl Bedřich Kočí, který přišel s nápadem vydávat mayovky v levné edici – celý román tištěný na tenkém novinovém papíře za 50 haléřů.

Po skončení první světové války se v nově vzniklém Československu nikdo do vydávání Mayových knih už tolik nehrnul. Změnila se ochrana autorských práv, autor sám, ačkoliv už byl několik let mrtvý, měl tou dobou poněkud pošramocenou pověst – ukázalo se, že byl v mládí několikrát vězněn, a stal se terčem kritiky poté, co vyšlo najevo, že místa, o nichž píše, nikdy nenavštívil. Navíc přednost dostávala díla českých autorů.

Zlom nastal v roce 1930, kdy nově vzniklé nakladatelství Toužimský & Moravec začalo vydávat novou edici pod původním názvem Ve stínu padišaha, což byl titul Mayova nejúspěšnějšího cyklu příběhů z Orientu. Když byl ke spolupráci přizván malíř Zdeněk Burian, byl to jasný úspěch. Do roku 1944 vyšlo 58 svazků v nákladu 650 tisíc výtisků, Karel May se stal v Československu jedním z nejpřekládanějších autorů a knížky s Burianovými ilustracemi se řadí k těm nejlépe vypraveným mayovkám na světě.

Po druhé světové válce nastal ve vydávání mayovek znovu útlum. Nová mayománie se rozpoutala poté, co se v 60. letech dobrodružných příběhů rodáka ze saského podhůří Krušných hor ujali filmaři. Kromě Státního nakladatelství dětské knihy, které se později přejmenovalo na Albatros, se vydávání mayovek ujalo také nakladatelství Olympia.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.