Karel Čapek: Pád rodu Votických. Příběh o „vyšetřování“ dávné vraždy čtou Miloš Kopecký a Vlastimil Brodský

„Nesmysl,“ řekl pan Divíšek s opovržením. „Kdyby pan Ješek zavraždil pana Berkovce, volala by ho Jeho Milost na hrdelní soud. Ale to není všechno, pane: Hned vedle tohohle náhrobku je druhý, pod kterým odpočívá Henricus Berkovec de Wotice Welenova, bratr pana Petra; a na tom náhrobku je týž letopočet 1465, jenže bez kryptogramu! A pan Jindřich na tom náhrobku má v rukou meč; sochař chtěl patrně naznačit, že zemřel v čestném boji. A teď mně, proboha, povězte, jak ty dvě smrti spolu souvisí!“

Příběh nazvaný Pád rodu Votických napsal Karel Čapek. Text vyšel v roce 1929 v Povídkách z jedné kapsy. Rozhlasovou podobu dostal v roce 1977, kdy jej načetli Miloš Kopecký, Vlastimil Brodský a Luděk Kopřiva.

Povídky z jedné a druhé kapsy

Čapkovy (1890-1938) Povídky z jedné kapsy, čtyřiadvacet příběhů většinou detektivního rázu, vyšly poprvé v nakladatelství Aventinum v roce 1929. Volně na ně navazují Povídky z druhé kapsy, kterých je také čtyřiadvacet a vycházely nejdříve na pokračování v Lidových novinách, v roce 1929 vyšly také knižně.

Karel Čapek|foto:Profimedia

Řada z Čapkových povídek byla i zfilmována. Po Povídkách z jedné i druhé kapsy sáhli filmaři poprvé v roce 1947. Pod názvem Čapkovy povídky zpracoval pět příběhů režisér Martin Frič. Vybral si povídky Propuštěný, Případ s dítětem, Balada o Juraji Čupovi, Ukradený spis a Poslední soud. Do hlavních rolí tehdy obsadil Jaroslava Marvana, Jaroslava Průchu, Františka Filipovského, Theodora Pištěka, Františka Kováříka a Františka Smolíka. Film byl oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách.

Po dalších Čapkových povídkách sáhl v roce 1964 režisér Jiří Krejčík, který si ke zpracování vybral texty Čintamani a ptáci a Příběhy sňatkového podvodníka. I v jeho povídkovém filmu Čintamani & podvodník dostala příležitost řada skvělých herců, například Bohumil Šmeral nebo František Filipovský.

K Čapkovým brilantním textům se filmaři vrátili ještě v roce 2011. V projektu Čapkovy kapsy se Česká televize rozhodla svěřit povídky k natočení dvanácti mladým, nadějným režisérům, scénáře jim psali renomovaní scénáristé jako například Ivan Klíma nebo Karel Čabrádek.

Některé z Povídek z jedné a druhé kapsy se dostaly i na divadelní prkna. Srozumitelnou formou se odkaz literárního klasika snaží mladým divákům přiblížit například divadlo SemTamfór. Čapkovy detektivní minipříběhy mělo na repertoáru i Městské divadlo ve Zlíně, které je nastudovalo spolu s žáky ZUŠ Zlínského kraje nebo pražské Divadlo Na Fidlovačce.