Karel Čapek: Obyčejný život. Román o tom, že život každého z nás je nakonec originální, čte Igor Bareš

Obyčejný úředník, který ani nemá jméno, je „hrdinou“ románu Karla Čapka. Krátce před smrtí se pokusí ve svém vlastním životopise popsat, jaký byl ten jeho obyčejný život. Jaký život to vlastně žil? Jaké byly motivy a pohnutky jeho chování? Ono to zase až tak jednoduché a fádní nebylo…

Čte: Igor Bareš
Napsal: Karel Čapek
Dramaturgie: Jan Němec, Ludvík Němec
Zvukový mistr: Walter Rient
Režie: Lukáš Kopecký
Natočeno: v roce 2019

Člověk je skládačkou mnoha různých já. Karel Čapek ho stejně jako kubističtí malíři nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale z mnoha úhlů současně.

„Tak kolik je to životních dějů: čtyři, pět, osm. Osm životů, které skládají můj život; a já vím, kdybych měl víc pokdy a jasnější hlavu, že by se jich našla ještě řada, třeba docela nesouvislých, třeba takových, které byly jen jednou a trvaly jenom okamžik. A možná že ještě víc je těch, na které vůbec nedošlo; kdyby můj život probíhal jinak, kdybych byl něčím jiným nebo mě potkaly jiné příhody, snad by se ve mně vynořily ještě docela jiné – řekl bych osoby, schopné počínat si jinak než já. Kdybych třeba měl jinou ženu, mohl ve mně vyvstat člověk svárlivý a popudlivý; nebo za některých okolností bych se snad choval jako lehkomyslný člověk; nemohu to vyloučit, nemohu vyloučit nic.“

V roce 2019 vznikla v Českém rozhlase desetidílná četba na pokračování. Text interpretoval herec Igor Bareš.

Obyčejný život uzavírá Čapkovu volnou noetickou trilogii, která se zabývá otázkami poznání pravdy. Její první část, román Hordubal, vyšla poprvé v roce 1933. Druhá část, román Povětroň, byla vydána o rok později, stejně jako Obyčejný život.

Všechny tři prózy vycházely nejdříve jako četba na pokračování na stránkách Lidových novin, teprve později knižně.

Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.