Další starost pro zemědělce. Začínají platit nová unijní pravidla, která mají zabránit erozi půdy

„Jsme na poli, kde je mírný svah. Normálně tady oráme, ale bohužel budeme muset přejít na techniku podrývání, která nemusí být vzhledem k podmínkám optimální,“ říká na poli společnosti Zemědělské služby Dynín na Českobudějovicku agronom Ondřej Liška.

Ani další navrhované varianty nejsou pro zemědělce ideální. „Setí krycí plodiny, jako je například jetel, nám zvyšuje náklady na pěstování samotné tržní plodiny. Řádově se bavíme až o pěti tisících korunách na hektar. A varianta dělicích nebo ochranných pásů znamená zabrání pole, kde by mohla růst tržní plodina a přinášet nám zisk. Hospodaření na běžné ploše se přestává vyplácet,“ popisuje Ondřej Liška.

Prezident Agrární komory Jan Doležal vidí problém ještě jinde. „U nás se má chránit až 65 procent orné půdy vůči erozi. Žadatelé mohou dostávat poměrně přísné sankce ne za to, že tam skutečná erozní událost byla, ale za to, že se kontrolním orgánům nebude líbit způsob provedení protierozních opatření,“ upozorňuje.

Podle odborníka na zemědělskou problematiku Martina Rexy z Hnutí Duha je třeba erozi řešit. „Působí miliardové škody ročně na půdě samotné i na majetku lidí a obcí. A ten problém se bude s klimatickou změnou jenom zhoršovat. Loni bylo zaznamenáno přes 500 erozních událostí a víme, že to je přitom jenom zlomek z reálného počtu. Letos už jsme na více než 250 událostech,“ uvádí.

Čtěte také

Voda z polí pravidelně zaplavuje domy ve Smrkovicích u Písku. Jinde už pomohla změna hospodaření

K novým opatřením Evropské unie má ale i on výhrady. „Pravidla vznikala chaoticky a měnila se na poslední chvíli, mnoho věcí není ještě vůbec vyřešených. Ochrana půdy má nově spočívat primárně v monitoringu erozních událostí, ale ten je v současnosti, jak i sám ministr Výborný uznává, velmi děravý a ministerstvo za více než půl roku nepředstavilo žádné praktické kroky k jeho zefektivnění. Bez toho ale ten systém bude vlastně poměrně bezzubý,“ myslí si.

Ministerstvo zemědělství navrhovalo Evropské komisi původně koncept, podle kterého zemědělci mohli sami rozhodnout, jaké postupy budou používat. Ten ale podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého komise zamítla.

„Rozsah ploch, na které se tato pravidla vážou, a tedy přísnost, na kterou zemědělský svaz upozorňuje, je ve strategickém plánu společné zemědělské politiky vymezen již od první fáze jejího vyjednávání, tedy od roku 2021, a pro zemědělce není překvapením. Finální podoba pravidel je výsledkem, který vzešel z připomínek všech stran,“ doplňuje.

Zemědělci tvrdí, že nová nařízení ještě více sníží jejich konkurenceschopnost na evropském trhu.