Karanténa a zavřené hospody nejsou novinkou. Stejná opatření se kvůli epidemii vyhlašovala už před stovkami let

11. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Černá smrt - epidemie moru ve 14. století. Koncem roku 1349 byla morem nakažena polovina Evropy
0:00
/
0:00

Současný boj s nákazou koronavirem není pro historii nic ojedinělého. Už mnohokrát se v minulosti lidé potýkali s epidemiemi, a to především morovými. Ty několikrát udeřily i na jihu Čech. Šířily se hlavně po obchodních komunikacích, takže do regionu přicházely z Rakouska nebo okruhem přes Moravu.

Nejstarší morové rány jsou v Českých Budějovicích doloženy už z pozdního středověku. Podle ředitele státního okresního archivu Daniela Kováře ale máme z této doby pouze nevěrohodné kronikářské záznamy. „Podle nich například v roce 1495 údajně pomřelo asi tři a půl tisíce osob, což je nesmysl, protože zhruba tolik obyvatel měly v té době Budějovice,“ říká.

Při morových epidemiích 15. a 16. století byl velmi postižen dominikánský klášter. „Bratři dominikáni se nijak nešetřili a chodili umírajícím poskytovat duchovní útěchu. Po roce 1520 byla klášterní komunita tak zdecimovaná, že se z toho vzpamatovávala několik desítek let, zemřeli všichni kromě převora,“ vysvětluje Daniel Kovář.

Místo dezinfekce zapalovali jalovce

I v minulosti platila v době epidemií podobná nařízení, jaké vyhlásila vláda kvůli koronaviru. Dokládá to například dokument z roku 1582. „Je překvapivé, jak ta opatření rámcově odpovídají těm dnešním, byť tehdejší lékařská věda neznala přesně princip šíření nemoci,“ komentuje archivář.

Budějovická městská rada vydala při epidemii na konci 16. století nařízení ve dvanácti bodech. Byl mezi nimi mimo jiné zákaz pouštění poslů z míst nakažených do města, povinnost hlídkovat u bran, uzavření hospod, zrušení jarmarků a zákaz přijímání zákazníků do lázní.

Součástí byla i hygienická opatření jako uklízení stok v ulicích a mluví se také o jakési dezinfekci. „V ulicích měly hořet jalovce, protože se věřilo, že ten kouř zažene nemoc. Domy, v nichž někdo zemřel, se zavíraly a lidé z nich nesměli vycházet, takže se jednalo o karanténu. Také bylo povinné hlásit úmrtí,“ dodává Daniel Kovář.

Z morových hřbitovů nic nezbylo

Další epidemie se blížila k Českým Budějovicím v roce 1680. Městská rada tehdy opět vyhlásila podobná opatření. Obyvatelé například museli odvézt dobytek mimo město a bylo nařízeno, aby se každý zásobil potravou a dalšími nezbytnostmi na půl roku dopředu, protože bude zakázána veškerá doprava.

Čtěte také

„Konaly se i mše za odvrácení moru, pořizovaly nové sochy patronů proti moru, ale nakonec to nebylo nic platné. V archivu se dochovalo vyúčtování, kolik mor stál městskou pokladnu. Jsou tam náklady na zabedňování a zamykání domů, v nichž byli nakažení, výdaje na rakve, nosiče mrtvých a hrobníka,“ uvádí Daniel Kovář.

V Suchém Vrbném byl zřízen lazaret. „Byla to usedlost, kde celá rodina vymřela, město objekt ihned obsadilo. Směřovalo tam lidi, kteří ještě měli nějakou naději na vyléčení. Dokumenty uvádí, že od 14. listopadu 1680 do poloviny ledna 1681 tam bylo umístěno celkem 61 osob. Někteří se vyléčili, ale většina zřejmě ne a skončila na morových hřbitovech,“ popisuje Daniel Kovář.

Morové hřbitovy měly být co nejdál za městem. V roce 1680 byly zřízeny celkem tři za dnešní Husovou kolonií, ve Čtyřech Dvorech a u Suchého Vrbného. „Víme, že to byly čtvercové plochy o rozměrech 50 krát 50 kroků, uprostřed stál velký kříž. Přesnou polohu ani jednoho morového hřbitova ale dnes neznáme, nic se z nich nedochovalo,“ uzavírá archivář.

Historií epidemií v Českých Budějovicích se zabývá magazín Vltavín. Dále přináší archivní rozhlasovou nahrávku, která vzpomíná na dobu, kdy následník trůnu František Ferdinand d'Este žil v Chlumu u Třeboně.

Spustit audio

Související