Před 100 lety propukla španělská chřipka. Zabila milióny válkou vyčerpaných lidí

Ta pravá chřipka, takzvaná španělská, začala vystrkovat své drápy přesně před sto lety, na začátku března 1918 v americkém Kansasu. Některé údaje uvádějí, že první případ byl zaznamenán 4. března 1918, jiné hovoří o 11. březnu.

Když se dnes mluví o chřipkové epidemii, jedná se podle primáře infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václava Chmelíka o akutní infekce dýchacího traktu nebo akutní respirační onemocnění. „Takovéto epidemie se každý rok účastní větší počet různých virů. Jsou tam viry chřipky A a B, ale i další viry, které způsobují dýchací onemocnění,“ vysvětluje.

Pravá chřipka získala před sto lety označení španělská. Podle některých zdrojů bylo důvodem to, že Španělsko nebylo ve válce, a proto nemělo cenzuru novin a mohlo o epidemii psát. Jiné prameny říkají, že název rozšířili Francouzi, aby zabránili svým bohatým občanům emigrovat do Španělska.

Jak ale mohlo onemocnění přerůst v obrovskou světovou pandemii? „Tento virus pravé chřipky nepochybně s lidmi žije od nepaměti, ale v určitých chvílích se vytvoří nová varianta viru a ještě ke všemu jsou takové podmínky, že může být dobře roznesen na oslabené jedince po světě,“ říká primář Václav Chmelík.

Úmrtnost prudce vzrostla, dokazují to i zápisy v českých matrikách

V roce 1918 končila první světová válka. Vyčerpaní mladí muži, kteří žili měsíce v těžkých podmínkách v zákopech, se vrátili domů a najednou je zasáhla nemoc. „Skutečně zabíjela nejvíc mladé muže. V té době už byl svět propojen námořní dopravou, nemoc se roznesla po celém světě a postihla tu vyčerpanou, podvyživenou, zuboženou lidskou populaci. V téhle strašlivé pandemii zemřelo obrovské množství lidí, uvádí se většinou, že to bylo mezi 20 až 40 miliony, ale jsou také odhady, které mluví o 60 milionech,“ dodává primář.

Logo|foto:Český rozhlas

České země zasáhla španělská chřipka o něco později, paradoxně se její kulminace kryje s podzimním vznikem samostatného Československa. Prozrazují to matriky zemřelých. „Například v Českých Budějovicích byla v roce 1918 průměrná měsíční úmrtnost 70 až 80 lidí. Najednou na podzim ale ta čísla prudce stoupají. V září 1918 zemřelo v Českých Budějovicích 108 občanů a v říjnu dokonce 225,“ uvádí publicista Jan Ciglbauer, který se zabývá historií.

Na dalších místech to bylo podobné. Na celém Vltavotýnsku umíralo průměrně za měsíc méně než deset lidí, v září 1918 byli podle matriky jen tři zemřelí, ale v říjnu najednou 38. „Když budeme podrobně studovat zápisy o úmrtí, tak zjistíme, že z těch 38 případů je 71 procent spojeno s nějakými plicními neduhy, které bychom mohli označit za následky španělské chřipky,“ dodává Jan Ciglbauer.

Tehdy chyběly lékařům znalosti, které mají dnes. K rozšíření chřipky musí nastat určité podmínky, ale i změny samotného viru. Odborníci jim říkají drift nebo shift. „Virus chřipky je zvláštní. Jeho dědičná informace je rozdělena na zlomky. Když se do jedné buňky dostanou dva různé viry, jeden je třeba virus ptačí chřipky a jeden virus lidský, začnou se tam množit a ty jednotlivé úlomky dědičné informace se seskupí nějak jinak. Je to virus nový, změněný, dojde k obrovské změně, na základě které může vzniknout světová epidemie,“ líčí primář Václav Chmelík.

Tento velký posun podle něj přichází jednou za desítky let. „Je strašlivě nebezpečný a až znovu přijde, budeme se ho zase hodně bát,“ uzavírá s tím, že jedinou možností je pravidelné očkování. Každým rokem jsou totiž do nových vakcín přidávány ty viry, které u epidemiologů budí největší obavy.