Josef Pospíšil přispěl k zachování dechovky v povědomí několika generací posluchačů

20. květen 2021

Lidová hudba a mikrofon byly už od dětství souzeny Josefu Pospíšilovi, který se narodil 19. května 1951. Pocházel ze Šťáhlav u Plzně a nejdelší část své profesní dráhy strávil v Českém rozhlase Plzeň.

Připravoval a uváděl pořady o dechové a lidové hudbě, jejích tvůrcích, zval do studia jak zajímavé hosty, tak dobré kapely a přispěl velkou měrou k zachování našeho národního žánru v povědomí několika generací posluchačů.

V roce 1979 založil vlastní kapelu, jíž dal podle svého rodiště a bydliště název Šťáhlavská šestka, a rozjel se s ní po světě.

Skladby Josefa Pospíšila zaujaly i jiné kapely, a tak se jeho tvorbou můžete potěšit i na nahrávkách Veselky, Březovanky, Cheznovanky, Lesanky a mnoha dalších.

Čtěte také

Josef Pospíšil připravoval pořady nejen pro plzeňský rozhlas, ale i pro Prahu a České Budějovice. Spolupracoval též s Českou televizí i dalšími vysílateli, kteří lidovku ve svém programu neopomíjejí. Uváděl bezpočet koncertů a festivalů.

Se svou druhou ženou Renatou vytvořil Original Harmonika Duo, do kterého zapojili své děti. V současnosti ponejvíce vystupuje se svým dlouholetým kamarádem a kolegou Josefem Kupilíkem. Vyhrávali spolu i v krajinách neobvyklých, například v Jemenu.

Josef Pospíšil napsal o dechovce a jejích tvůrcích několik knih a přes všechna životní protivenství hledí do budoucnosti s nadějí, že zájem o lidovku mezi posluchači nezmizí a že kapely budou mít po překonání pandemie mnoho příležitostí k předvedení toho nejlepšího, co v daném žánru máme.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.