Jiří Suchý zpíval texty ministra Pavla Dostála a století od narození jednoho z nejlepších saxofonistů všech dob Dextera Gordona

Od roku 1966 byl Pavel Dostál tři roky dramaturgem a uměleckým šéfem Divadla experimentu v Olomouci a zároveň působil jako divadelní režisér a autor, televizní scénárista, publicista, choreograf, textař a libretista.

Od roku 1969 do roku 1988 v důsledku politické persekuce za postoje v osmašedesátém roce a účast na protiokupačním rozhlasovém vysílání byl zaměstnán pouze v dělnických a technických profesích. Od svobodnějšího závěru roku 1989 byl Pavel Dostál uměleckým šéfem Hudebního divadla v Olomouci.

Pavel Dostál, jehož život se uzavřel po těžkém boji s rakovinou před necelými osmnácti roky, byl v 60. letech také důležitým aktérem scény mladých divadel. Atmosférou té doby voní souborné publikace Pódia z krabičky i s pěti doprovodnými cédéčky a také kniha Písničky divadelní s Dostálovými texty i s přidruženým albem nazvaným Hledá se srdce člověčí.

A to hledání srdce člověčího mají v sobě i dvě skladby v podání Jiřího Suchého, i s jeho duetem s Martou Šulcovou se slovy Pavla Dostála.

Saxofonista Dexter Gordon

Největší jméno, které v pořadu v aktuálních souvislostech zazní, patří výjimečnému saxofonistovi  Dexteru Gordonovi, který spatřil světlo světa před sto lety, 27. února 1923. Byl jedním z nejlepších bebopových tenorsaxofonistů se zvukem téměř bez vibrací a úžasnou schopností improvizovat. Měl silný vliv na tenorsaxofonisty, kteří přišli po bebopové vlně, zejména na Sonnyho Rollinse a Johna Coltranea.

Dexter Gordon začal hrát ve 13 letech na klarinet, na saxofon přešel o dva roky později. Na začátku 40. let zaujal pozici v bandu Lionela Hamptona, s nímž v roce 1942 natočil své první nahrávky. Dexter Gordon na sebe strhával pozornost, když se přestěhoval do New Yorku, aby se připojil k orchestru zpěváka Billyho Eckstinea. Po zbytek 40. let hrál s hlavními postavami bebopu, jako byli Charlie Parke nebo Dizzy Gillespie.

Čtěte také

Nina Simone byla úžasná, nezapomenutelná zpěvačka, ale utíkala před zákonem

Od 60. let se Dexter Gordon přesunul do Evropy, především do Kodaně. V dalších letech přispěla k obnovení zájmu o něj hlavní role ve filmu Round Midnight, Kolem půlnoci, za niž získal nominaci na Oscara.

Poté, dokud neselhával kvůli špatnému zdraví, pokračoval v turné se svými vlastními silnými kvartety a po svém filmovém úspěchu se na krátkou dobu vrátil k bývalé nahrávací značce Blue Note.

Dexter Gordon byl vášnivým kuřákem a existuje slavná fotografie, na níž kouří během svého vystoupení v New Yorku v roce 1948. Snímek se stal jedním z nejznámějších v celé jazzové historii.  

Památku Dextera Gordona, jehož život se uzavřel 25. dubna roku 1990, uctíme jednou z jeho  životních balad. Půjde o zpracování standardu Jule Stynea a Sammyho Cahna I Guess I'll Hang My Tears Out To Dry, Pověsím ven mé slzy, aby uschly.