Jiří Hájíček: Selský baroko. Příběh z jihočeského venkova o návratu do období násilné kolektivizace v 50. letech

Má rozplést spletitý příběh z doby kolektivizace nejen jihočeských vesnic. Putuje po vsích svého rodného kraje, aby ze zápisů starých kronik a výpovědí pamětníků postupně rekonstruoval příběh udání, které v 50. letech přivedlo několik sedláků do vězení.

Jiří Hájíček ve svém románu, který vyšel v nakladatelství Host v roce 2005, vypráví vlastně dva příběhy. Jeden se odehrál před více než půlstoletím v době rozkulačování českého venkova a druhý se odehrává v současnosti. Oba příběhy se, tak jak postupuje pátrání genealoga Pavla, propojí. Kořeny zla sahají až do současnosti a staré křivdy stále nejsou zapomenuty.

Román Selský baroko je inspirován historií rodiny Jiřího Hájíčka, také proto autor knihu věnoval svému otci.

I přes tuto prvotní inspiraci ale strávil hodně času rešeršemi. Jak vzpomínal v jednom z rozhovorů, procházel kroniky obcí, listoval v oblastním archivu v Třeboni knihami narozených, zemřelých, farními matrikami. Dnes už je sice spousta těchto pramenů dostupná na internetu, ale to podle spisovatele není to pravé dobrodružství.

Román Selský baroko je první knihou Jiřího Hájíčka, která byl přeložena do světového jazyka. Do angličtiny ho pod názvem Rustic Baroque přeložil Gale A. Kirking, bývalý novinář, investiční analytik a manažer, který pochází z USA, ale od roku 1992 žije v Evropě.

Spisovatel Jiří Hájíček|foto:David Neff,MAFRA / Profimedia

Jiří Hájíček za svůj venkovský román Selský baroko získal v roce 2006 cenu Magnesia Litera v kategorii próza. Dramatizaci oceňovaného románu má na programu Jihočeské divadlo.

Sedm let po Selským baroku vydal Jiří Hájíček další román z jihočeského venkova s názvem Rybí krev. Jedná se o příběh o obyvatelích vesnice, která musela v 80. letech ustoupit výstavbě jaderné elektrárny Temelín a vybudování Hněvkovické přehrady.

Inspiraci opět našel v rodinné historii, byť ne tak dávné. Sám autor pochází z jedné ze zatopených vesnic. I román Rybí krev bodoval v soutěži Magnesia Litera. V roce 2013 získal titul Kniha roku. A příběh o obyvatelích jedné zaniklé jihočeské vesnice se dostal i na prkna Jihočeského divadla. ¨

Do třetice se jihočeský venkov jako místo děje objevuje v románu Dešťová hůl z roku 2016. Přináší příběh ze současné vesnice, v němž jde o pátrání po zděděných pozemcích i osudech lidí, kterým patřily.

Naše čísla hrají... s vámi|foto:Český rozhlas