Jiří Hájíček: Bezejmenný. Příběh inspirovaný skutečnou událostí, která se stala v létě 1944 u Purkarce

9. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Spisovatel Jiří Hájíček

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

V noci z 2. na 3. července 1944 došlo u jihočeské obce Purkarec k výsadku několika československých parašutistů vyslaných z Londýna. Ti měli na území protektorátu získávat zpravodajské informace a předávat je prostřednictvím radiostanice s krycím názvem Marie do Londýna.

Původním místem seskoku mělo být okolí Tábora. Mladí muži s vysílačkami ovšem nedopatřením přistáli o několik desítek kilometrů jižněji, v korunách stromů Staré obory, která se táhne od Hluboké nad Vltavou až k Purkarci.

Bezejmenný
Čte: Pavel Oubram
Napsal: Jiří Hájíček
Dramaturgie: Martina Toušková
Zvukový mistr: Michal Kolář
Režie: Martina Schlegelová
Natočeno: v Českém rozhlase České Budějovice v roce 2020.

Právě operace s krycím názvem Glucinium, která bohužel skončila dříve, než mohla začít, inspirovala českobudějovického spisovatele Jiřího Hájíčka k napsání povídky Bezejmenný. Vyšla v časopise Reportér v lednu 2020.

„Všude, kudy teče Vltava, se cítím doma,“ říkává českobudějovický spisovatel Jiří Hájíček. A jihočeské Vltavě na dohled se odehrává i několik jeho příběhů. Ať už je to román Rybí krev o osudu jedné malé vesničky, která musela ustoupit vybudování přehrady v 80. letech, nebo zatím poslední autorův román Plachetnice na vinětách, který se odehrává na Českokrumlovsku.

Pár stránek tohohle příběhu ze současnosti napsal Jiří Hájíček doslova několik kroků od Vltavy – v Českém Krumlově, v domku, kde kdysi žil a tvořil rakouský malíř Egon Schiele. A Vltava se krátce zavlní i v povídce Bezejmenný, která je jedním z posledních publikovaných textů autora.

Čtěte také

Jiří Hájíček se považuje za jihočeského patriota. A jeho rodný kraj, zvlášť venkov, je i rodným krajem postav z jeho příběhů. Autor sám prý příliš rád paty z domova nevytahuje. Cestovat ho naučila až autorská čtení, ta ho baví.

V Čechách ho nejčastěji zvou knihovny, a to i ty úplně malé někde na vesnici. Síť českých knihoven, které často zvlášť v menších městech a na vsích bývají stále ještě přirozeným centrem kultury a vědění, považuje za protipól k virtuálním sociálním sítím, které mu nejsou příliš blízké.

Jiří Hájíček (1967) je držitelem ceny Magnesia Litera za romány Selský baroko (2006) a Rybí krev (2013). Dramatizaci obou venkovských románů má na programu Jihočeské divadlo.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.