Jiří Březina starší: Tma
Nedávno jsem po nějaké době znovu přespal v domě - málem jsem napsal rodném, ale to by bylo nefér vůči porodnici, kde jsem se doopravdy narodil. Takže dejme tomu v domě, kde jsem vyrostl. Vzbudil jsem se uprostřed noci a v rozespalosti chvíli přemýšlel, co je najednou jinak.
Byla to tma. Úplná a dokonalá tma, neviděl jsem vůbec nic. Musím doplnit, že jako většina domů u nás se i tenhle dům desítky let koupal v záři veřejného osvětlení tak důkladného, že i v tmavých koutech panovalo v noci nanejvýš šero a u okna jste mohli klidně číst. A teď najednou tma!
Nejdřív jsem pomyslel na poruchu, ale později jsem zjistil, že obec vypíná veřejné osvětlení kvůli úsporám. Zhasnou o půlnoci a rozsvítí až na cestu k ranním autobusům. Považuju to za rozumné, jen nevím, proč to trvalo tak dlouho.
Svítit na prázdné ulice a domy se spícími lidmi mi nikdy nedávalo velký smysl, nakonec kdo už v tu dobu potřebuje chodit venku, snadno si posvítí sám. Vlastně pamatuju naši ves nejen bez veřejného osvětlení, ale úplně bez elektřiny, a nemyslím, že by se tehdy víc kradlo nebo třeba padalo do příkopů.
Teď jsem ale myslel na něco jiného. Stál jsem na dvoře v té inkoustové tmě a koukal nahoru, kam se vrátily hvězdy. Přestály šedesát let útlaku v nejlepším lesku a dávaly si záležet, aby svou absenci nahradily.
Až se mi zdálo, že se trochu předvádějí. Občas mezi souhvězdími zablikalo pozičními světly letadlo a najednou jsem nad sebou měl přesně tu vzácnou podívanou, za kterou jsem léta jezdil do hor.
Nevím, kolik peněz ta tma ušetřila, ale spí se při ní báječně.
Související
-
Jiří Březina starší: Ptačí invaze
U nás na budějovickém sídlišti Máj stále přibývá ptáků. Je to úplná invaze! Ovšem invaze pozvolná, plná opatrného rozhlížení se a především nekrvavá.
-
Jiří Březina starší: Jak se nezbavovat knížek
Běh domácnosti před nás staví spoustu úkolů, se kterými se musíme vyrovnat. Jeden z nejtěžších nese nadpis „Musíme se zbavit nějakých knih“.
-
Jiří Březina starší: Patnáctiminutové město
Mezi novinkami, kterými do mě buší internet, se mihnul i neobvyklý termín patnáctiminutové město. Podíval jsem se, oč jde, a nepřipadlo mi to vůbec hloupé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.