Jiří Březina starší: Smůla
Všichni víme, jak to v životě chodí, někdy máme štěstí a jindy smůlu. Mně se to tuhle dost rychle prostřídalo.
Začalo to zjištěním, že moje elektrická páječka, kterou kromě pájení používám i na děrování plastů a podobné špinavé práce, je zapatlaná až běda, a rozhodl jsem se ji vyčistit. Ten záměr sám byl ještě v pořádku. Chyba nastala až v momentě, kdy jsem zvolil očistnou metodu. Rozpálil jsem totiž páječku naplno a začal jejím hrotem šťourat v plechovce s čisticí kalafunou, kterou jsem držel v druhé ruce. Kalafuna je jak známo stromová pryskyřice, tedy smůla, a páječka ji ohřívala na teplotu kolem dvou set stupňů.
A brzy se stalo, co se stát muselo. Nahnul jsem plechovku tak nešikovně, že z ní roztavená kalafuna vytekla. Nevadilo by to tolik, kdyby zamířila jinam, než za můj nehet.
Nevím, jestli jste někdy zjišťovali, jaký vliv na duševní pohodu má dvěstěstupňová kalafuna za nehtem. Pokud vám takový zážitek chybí, mohu vás ujistit, že život je nabitý chvílemi nekonečně příjemnějšími. Ostatně vřící smůlu lili obránci hradů z hradeb na dobyvatele, a já teď vím, proč.
A tak jsem bezradně stál a poulil slzící oči. Až na radu své duchapřítomné ženy jsem strčil ruku dobyvatelku pod vodovod a dlouho ji chladil studenou vodou. Ošetření skončilo opatláním spáleného prstu sádlem.
Byl jsem smířený s dlouhým hojením, jak se na spáleninu sluší. S ošklivým puchýřem, se škubáním, které nedá v noci spát a s obvazem, zpod kterého bude dlouhé dny odkapávat nějaký fujtabl. Ten nehet mi samozřejmě sleze a bůhví, jestli mi ten prst nakonec nevezmou.
Jaký byl můj šok, když jsem se po úplně klidné noci probudil - a prst nejenže nebolel, ale kromě malého zaschlého puchýře na něm nebylo vidět vůbec nic!
Smůlu vystřídal zázrak.
Související
-
Jiří Březina starší: Očkovací centrum
Očkování proti covidu nevypadá na moc příjemné téma. Po všem tom covidovém chaosu jsem se také k očkovacímu centru blížil trochu ostražitě.
-
Jiří Březina starší: Jak jsem daroval krev
Přiznám, že dárcem krve jsem se nestal z ušlechtilých důvodů, ale čistě z hecu. Byli jsme v prvním ročníku na vejšce, čerstvě vylítlí z domova a nevěděli jsme, co roupama.
-
Jiří Březina starší: Kalhoty
Koupil jsem si kalhoty. To samozřejmě není žádná senzace, ale poslouchejte dál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
