Jiří Březina starší: Jak jsem daroval krev
Přiznávám, že dárcem krve jsem se nestal z nějakých ušlechtilých důvodů, ale čistě z hecu. Byli jsme v prvním ročníku na vejšce, čerstvě vylítlí z domova a nevěděli jsme, co roupama. A tak někoho napadlo, což takhle dát hromadně krev?
Začínalo to vstupní prohlídkou, o které se zmiňuju jen proto, že jednomu z nás zachránila život. Pečlivá lékařka trvala na rentgenu plic, a když si ho kamarád doplnil, byla na něm rozvinutá tuberkulóza. Přežil jenom díky téhle akci.
S odběrem jsem problém neměl. Tlustá jehla v žíle mi nevadila a se zájmem jsem koukal, jak šikovně ji tam sestřička bodá. Všechno bylo bezbolestné a po odběru jsem se cítil fajn.
Problém byl, že jsem na to vůbec nevypadal. Dostal jsem prý příšernou mrtvolně zelenou barvu a zdravotnický personál se ke mně vrhal v domnění, že každou chvíli zkolabuju. Ten odstín musel být opravdu zvláštní, protože stejně vyděšené pohledy mě sledovaly i při dalších odběrech. Nikdy jsem ale neomdlel.
Krev jsem pak dával dlouhá léta v různých místech a všude jsem zažil tutéž vlídnou profesionalitu. Lišilo se jen vybavení a také občerstvení pro nás bezplatné dárce. Špičku držely malé moravské nemocnice, kde se stoly prohýbaly pod uzeným a domácími koláči, zatímco na druhém konci škály byly nemocnice ve velkých městech, kde nás čekaly tatranky a džus. Říkám to jen pro zajímavost, protože kvůli občerstvení to samozřejmě nikdo z nás nedělal.
Pocit, že vaše krev může zachránit cizí život, se nedá popsat a bohatě vynahradí tu trochu nepohodlí. Zažil jsem ho devatenáctkrát. Dvacátý odběr mi překazila nemoc, a když jsem se z ní vyhrabal, lékař mi další odběry rozmluvil s tím, že teď budu potřebovat krev pro sebe. Nerad jsem ho poslechl.
Související
-
Jiří Březina starší: Kalhoty
Koupil jsem si kalhoty. To samozřejmě není žádná senzace, ale poslouchejte dál.
-
Jiří Březina starší: Svátek kol
Možná ani nevíte, že dnes má svátek vaše kolo. V kalendáři to asi nenajdete, ale je to oficiální, dokonce posvěcené OSN.
-
Jiří Březina starší: Počítače
Když jsem si před léty začínal hrát s počítači, netušil jsem, že jednou budou slavit svátek. Ostatně netušil jsem toho daleko víc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…
Jan Pokorný, moderátor


Tulák po hvězdách
Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.