Jiří Březina starší: Očkovací centrum
Očkování proti covidu nevypadá na moc příjemné téma. Po všem tom covidovém chaosu jsem se také k očkovacímu centru blížil trochu ostražitě. Naštěstí se ukázalo, že i u nás může něco fungovat, a když uvážím okolnosti vzniku, funguje budějovické očkovací centrum skoro dokonale.
Už střízlivý rezervační systém dává tušit, že ta záležitost není v rukách diletantů. A vlastní centrum už od vstupu vzbuzuje důvěru navzdory mamutím rozměrům výstavního pavilonu, ve kterém funguje.
Jedna z věcí, které na mě udělaly dojem, je zdařilé dimenzování a regulace pohybu lidí. Přestože centrem procházejí davy, nikde nevzniká tlačenice a nevidíte ani personál, který by horečně nestíhal nebo se naopak nudil čekáním. Přepážky mají správný počet okének a stolky pro doplnění formulářů správný počet židlí i tužek. To není maličkost.
Velká pozornost je věnována orientaci. Samo očkování je sice jednoduchý proces, ale při počtu lidí, kteří jím projdou, by jakákoli nejednoznačnost generovala zmatek. Naštěstí systém koridorů, barevných čar na podlaze a výrazných semaforů nedává mnoho šancí k bloudění ani lidem hodně nepozorným. Dokonce ani mně ne.
Ale i když očkovací centrum prozrazuje, že při jeho návrhu někdo přemýšlel, to hlavní jsou přece jen lidé, kteří tam pracují. A ti dobrý dojem určitě nekazí. Jsou kompetentní a vstřícní a nepoznáte na nich, že před vámi už říkali stejnou větu tisíckrát. Místo únavy a netrpělivosti vidíte úsměvy a máte pocit, že jim na vás záleží.
Cítím, že té chvály už je nějak moc a pro seriózní dojem by se hodilo uvést i něco negativního. Jako třeba že předimenzovaná klimatizace se vás pokouší připravit pro dlouhodobé skladování nebo že úhrnný počet rozchechtaných smajlíků na všech cedulích je skoro nesnesitelný.
Přesto jim píšu jedničku a vám přeji pěkný den.
Související
-
Jiří Březina starší: Jak jsem daroval krev
Přiznám, že dárcem krve jsem se nestal z ušlechtilých důvodů, ale čistě z hecu. Byli jsme v prvním ročníku na vejšce, čerstvě vylítlí z domova a nevěděli jsme, co roupama.
-
Jiří Březina starší: Kalhoty
Koupil jsem si kalhoty. To samozřejmě není žádná senzace, ale poslouchejte dál.
-
Jiří Březina starší: Svátek kol
Možná ani nevíte, že dnes má svátek vaše kolo. V kalendáři to asi nenajdete, ale je to oficiální, dokonce posvěcené OSN.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
