Jiří Březina starší: Mateřská řeč

21. únor 2022

Nedávno jsem se dostal k článku, jehož autor zpochybňoval důležitost pravopisu a gramatiky v internetových diskusích.

Pokud prý si rozumíme, je bazírování na tvrdém a měkkém „i“ zhola zbytečné, o nějakých čárkách ani nemluvě. Naopak za vrcholně trapné ten člověk prohlašoval jakékoli kritické reakce na takové chyby, protože jsou projevem netolerance a nadřazenosti a jako takové vlastně daleko odpornější než chyba samotná.

Tohle umírání správné češtiny v přímém přenosu už na internetu sleduju dlouho a musím říct, že mě nijak netěší. Možná jsem přehnaně úzkoprsý, ale nějak nedokážu ty věty bez interpunkce a s náhodně prostřídanými měkkými a tvrdými „i“ brát vážně, a to ovlivňuje i můj postoj k obsahu toho textu.

Nikdy nevím, jestli mi autor tímhle postranním kanálem prozrazuje, že už od první třídy důsledně chodil za školu, anebo jde naopak o vzdělance se dvěma tituly, kterému jen my čtenáři nestojíme za námahu.

Úspornými důvody to ale nebude. Ne že bych to někdy udělal, ale jakmile se kdokoli v diskusi opováží zmínit, že by ta čeština mohla být lepší, autor nelituje času, aby mu svým páchnoucím derivátem rodného jazyka důkladně vynadal.

Často padne spojení „grammar nazzi“, doslova „mluvnický nacista“, které má naznačit, že i slušný požadavek na jazykovou úroveň je vlastně potlačováním autorovy svobody a pokud ho vznesete, jste totalitní zrůda.

V té souvislosti je zajímavé, jak často se ohání svobodou ti, kteří zkoušejí trpělivost většiny zamořováním veřejného prostoru čímkoli většinově nepřijatelným. Jako by svoboda byla jen privilegiem bezohledných sprosťáků.

Vrátím se tam, kde jsem začal. Ten článek mě nakonec docela potěšil. Následovala za ním totiž diskuse, ve které čtenáři autora i s jeho novátorskými názory prakticky jednohlasně spláchli do kanálu. A to bez jediné gramatické chyby.

autor: Jiří Březina starší | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.