Jiří Březina starší: Frajeřina nezebe
„Vem si čepici, vem si něco teplejšího, nastydneš!“ Kolikrát jsem jako dítě podobné výzvy slyšel už s rukou na klice, když jsem se pokoušel nepozorovaně uniknout rodičům z dohledu. Poslechl jsem málokdy.
Nepomáhala ani tátova oblíbená průpovídka „Frajeřina nezebe“ ani výhružky typu „Počkej, až budeš velkej, tak to poznáš!“. Klukovský dresscode té doby velel nevypadat změkčile a tak jsme jako opravdoví chlapi pohrdali rozmary počasí a dokazovali svoji otužilost, abychom nezapadli do nepřijatelné kategorie „srab“.
A tak jsem si čepici bral jen na lyže nebo na hokej, ale i tam často putovala pod bundu a rukavice s ní. Při hrabání tunelů v závějích jsme se pravidelně zmáčeli až na kůži, což bylo v bavlněné teplákovce daleko snazší než v dnešních značkových membránách.
Jednou jsem se při bruslení propadl po pás do rybníka a v mokrých teplácích šel kilometr domů v mrazu. Nebyla z toho ani rýma a druhý den jsem byl na rybníce zas.
Naše úsporné oblékání mělo vůbec zanedbatelné zdravotní následky. Dětský organismus musí být pozoruhodně odolný, protože neduhy vážnější než rýma se nám většinou vyhnuly úplně. Jednou nebo dvakrát mě sice položila angína, ale jinak byl můj počet zameškaných hodin na vysvědčení buď jednociferný, nebo rovnou nulový. Ani nevím, jak moc to kantory těšilo.
I jako dospělý jsem byl dost otužilý a čepici, šálu i rukavice jsem považoval za zbytečné dědkovské rekvizity. Dlouho mi to procházelo a neschopenky za třicet let bych spočítal na jedné ruce. Ale pak se to zlomilo a jednu zimu jsem promarodil skoro kompletně. Od té doby kdykoli u dveří uslyším „Vem si čepici“ poslušně se pro ni vrátím.
Ne, už to na mě nevolají rodiče. Ochotně je nahradila moje žena.
Související
-
Jiří Březina starší: Optimální život na Máji
Cizí slova někdy používáme, aniž bychom přesně chápali jejich význam. Tak jsem se nedávno poučil o pravém významu slova optimalizace.
-
Jiří Březina starší: Křičte v lese
Nedávno jsem se k velkému údivu dočetl, že chceme-li při pobytu v lese rušit zvířata co nejméně, máme se chovat hlučně.
-
Jiří Březina starší: Pravěký zemědělec
Nejsem člověk zrovna trpělivý. Práce, které mě nebaví, a že je jich dost, dělám nesoustředěně, nekvalitně a pokud nemusím, nedělám je vůbec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.