Jiří Březina starší: Den stromů
Když se otevřely hranice, zjevoval se mi mezi nejlákavějšími cíli Island. Divoká krajina, panoramata zdobená sopkami a spousta vodopádů, co víc by si cestovatel mohl přát. Zvlášť když fotí tak neúnavně jako já.
Na Island jsem se nakonec nepodíval a už mě ani neláká. Zjistil jsem, naštěstí včas, že tam nerostou žádné stromy. Nemají tam vůbec žádný les. Bloudit takovou krajinou je pro mě skličující představa. A i když jsem odtud viděl mnoho krásných fotek, přesně vím, co mi na nich chybí.
Možná to bude tím, že mě kdysi živila lesnická profese. Ten obor jsem vystudoval a lesnický pohled mě neopouští ani na cestách.
U německy mluvících sousedů se lesy prakticky neliší od našich, však také německá lesnická škola byla pro celou střední Evropu nejen vzorem, ale i zdrojem odborníků. Nakonec i jeden z mých pradědečků přišel jako hajný z Bavorska a prý neuměl ani slovo česky.
Jakmile ale vyrazíte někam dál od Vltavy, začne vám krajina připadat nějak jiná a většinou za to může jiná podoba lesů. Třeba ve Středomoří zmizely lesy už ve starověku a těžko říct, jestli na tom má větší zásluhu vypalování a kácení nebo kozy a ovce, ničící vše, co šlo uškubnout od země. Vyprahlá krajina obnažená erozí možná vypadá atraktivně, když ji pozorujete z pláže, ale místnímu klimatu nic dobrého nepřináší a vrátit to bohužel nejde.
Chov ovcí zbavil lesů také většinu Anglie a jen díky bohatému přídělu atlantických srážek se tam krajina neproměnila ve vyprahlou step, ale je krásně zelená. Stromů ve volné krajině je tam plno, ale opravdový les vám tam ukážou za plotem, a ještě si musíte koupit vstupenku.
Naše lesy jsou teď ve strašném stavu, a nejen kvůli kůrovci a oteplování. Ale tím spíš bychom si je měli chránit. I naše zbědované lesy jsou totiž pro mnoho zemí nedostižným snem.
Související
-
Jiří Březina starší: Hranice
Jsou věci, které současně mám i nemám rád. Patří k nim třeba hranice, ty neviditelné čáry v krajině, za nimiž je leccos jinak.
-
Jiří Březina starší: Den bez aut
Nedávno jsem zjistil, že mi auto obrůstá mechem. Parkuju venku a ve škvírách skrytých slunci se objevují sotva viditelné zelené nitky.
-
Jiří Březina starší: Mobilní stigma
V životě se řídíme mnoha nepsanými pravidly, která nám pomáhají vyvarovat se trapasů.Tahle pravidla mají ale slabinu: jak se objeví novinka, vzniká problém.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
