Jiří Březina mladší: Zimní spánek

3. prosinec 2024

Nedávno jsem četl o hypotéze, že člověk patří mezi savce, kteří jsou schopní zimní hibernace. Prý umíme zpomalit svůj metabolismus a šetřit tak energií během dlouhých zimních měsíců.

Zdá se, že takhle nějak tuhé zimy trávili naši předci ještě docela nedávno. Kvůli nedostatku jídla a také dříví na otop se vyplatilo pobývat co nejvíce někde na peci, obstarat jen to nejnutnější a pak hned zase zpátky do peřin.

To se mohli vědci rovnou zeptat mě. Já totiž po zimním spánku zatoužím už v okamžiku, kdy proběhne ta všeobecně nenáviděná změna času. Brzy se stmívá, slunce pozdě vychází. Zkrátka už to podzimní pošmourno ve mně probouzí pradávné hibernační pudy.

Ale když se to tak vezme, nebylo by to špatné, co říkáte? Když se mohl svět domluvit na střídání času anebo boji proti freonům, proč by si aspoň naše klimatické pásmo nemohlo odhlasovat zimní spánek? Vždyť kolik by se tím ušetřilo energie na vytápění, jak by se snížila naše závislost na fosilních palivech!

A co teprve ty společenské benefity! Na jaře bychom místo jarní únavy potkávali samé dorůžova vyspané a dobře naladěné spoluobčany! Jen si to představte, jak by to bylo skvělé.

I když – na druhou stranu – mohlo by to také vypadat jinak. Představte si ty souboje u kávovarů o první jarní šálek. A co teprve ty fronty na záchod. Radši ať to zůstane, jak je. Nějak tu zimu přečkáme i v bdělém stavu.

autor: Jiří Březina | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související