Jiří Březina starší: Chvála mlhy

Neříkám, že vždycky. Záleží třeba na takové maličkosti, jestli zrovna držím v ruce foťák nebo volant.

Ten fotoaparát vás možná překvapil. V roli ideálního fotografického počasí většinou vystupuje to slunečné. Jenže mlha umí na fotce zařídit věci, které se tam jinak dělají hodně těžko.

Třeba úklid. Pozadí, které na mnoha fotkách jen ruší, dokáže mlha barevně ztlumit nebo rovnou vymazat. Na fotce pak o to víc vynikne to, co je vpředu, což je většinou to, co jste doopravdy fotili. Schválně si to zkuste. Samozřejmě netvrdím, že mlha pomůže každé fotce. Třeba pro focení z rozhledny mlhu nedoporučuju.

Ale mlha mi dělá radost, i když zrovna nefotím. Najednou jdu neznámou krajinou i na místech známých. Mlha mi skryje vzdálené obzory, o které často není co stát, a místo nich mi strčí před oči blízké detaily, kterých bych si jinak nevšiml, i když je mám na dosah. Pokroucené stromy u cesty, trávu a kamení pod nohama, to všechno potažené lesklou glazurou stoprocentní vlhkosti, která dodá barvu i věcem jinak beznadějně šedivým. K tomu tlumeně pronikají zvuky, jejichž zdroje můžu jen hádat.

Abych ale mlhu nepřechválil, ona mi kromě věcí nezajímavých někdy schová i důležité orientační body. Pak nastane situace, které by se měl člověk vyvarovat za každého počasí. A sice že cesta, po které jde, je sice moc hezká, jenže je to úplně jiná cesta, než po které měl jít.