Jihočeská vědecká knihovna má přes milion svazků. K otáčení stránek největší knihy jsou potřeba dva lidé
K absolutní většině knih a dokumentů Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích se čtenáři snadno dostanou. Existuje ale pár výjimek. Některé knihy jsou prostě příliš vzácné, citlivé nebo jinak zvláštní. Své unikáty ale knihovna alespoň představí při akci ve čtvrtek 14. ledna.
„Snažíme se tyto věci postupně ukazovat a tentokrát jsme se rozhodli představit v naší budově na Lidické třídě knihy výjimečné, jiných tvarů, vazeb, velikostí. Návštěvníci uvidí například největší knihu z našeho fondu. Ta má na výšku téměř metr a k otáčení stránek jsou potřeba minimálně dva lidé,“ přibližuje ředitel Ivo Kareš.
Chybět nebude ani nejmenší kniha, která se naopak nedá číst bez lupy, dále vzácné historické dokumenty nebo publikace s krásnými uměleckými vazbami. Unikáty vystaví knihovna ve vitrínách po celý následující týden. Jen ve čtvrtek 14. ledna od 10 do 18 hodin si ale zájemci budou moci opravdu zblízka prohlédnout pár vybraných unikátů, případně jimi i opatrně zalistovat.
Vzácné knihy se po skončení výstavy vrací do depozitáře. „Zde jsou zajištěny proti všem možným nebezpečím. Je to místnost hlídaná, se stabilní vlhkostí vzduchu a teplotou mezi patnácti a dvaceti stupni během celého roku,“ popisuje Ivo Kareš.
Knihovna zároveň vydala publikaci s názvem Poklady ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny, kde několik nejzajímavějších unikátů přibližuje prostřednictvím fotografií. Publikace bude dostupná ve veřejných knihovnách v celém kraji.
Veřejná knihovna v Českých Budějovicích funguje už 130 let. Výročí oslavila loni v listopadu. „Vznikla sloučením knihoven českých spolků v roce 1885, první sídlo bylo v Besedě Na Sadech. Pak se velice často stěhovala a stálé místo získala ve 20. letech v Riegrově ulici. Řada čtenářů si možná zde ještě veřejnou knihovnu pamatuje, byla zde do konce 90. let. V roce 1945 byla založena další veřejná knihovna, která sídlila ve vile na Sadech, v 50. letech byly obě knihovny spojeny do jedné instituce,“ připomíná Ivo Kareš historii.
Dnes má vědecká část knihovny sídlo v budově na Lidické, beletristická Na Sadech. K Jihočeské vědecké knihovně patří ještě čtyři pobočky na předměstích a oddělení historických fondů ve Zlaté Koruně. Počet publikací každým rokem narůstá. Nyní je ve fondu milion 300 tisíc knih, časopisů a dokumentů.
Dnešní čtenář je podle Iva Kareše náročný a mění se. S tím se musí měnit i služby knihovny. „Řada věcí, které byly dříve pouze v knihovnách, je dnes volně na internetu. Nicméně knihovna by měla nadále kromě zábavy sloužit i ke studijním účelům, nabízet přístup k relevantním informacím. Máme fundované encyklopedie, příručkovou literaturu, vědecké publikace, ale zajišťujeme přístup i k elektronickým informačním zdrojům,“ vysvětluje.
V posledních letech také sílí zájem o e-knihy. Začít s jejich půjčováním přitom nebylo snadné, i když Jihočeská vědecká knihovna na to myslela již delší dobu. „Po dlouhou dobu měli čtenáři jen dvě možnosti - e-knihu koupit nebo ji ukrást, a ten druhý způsob byl bohužel častější. My jsme se snažili nabídnout možnost legální výpůjčky. Nakonec se nám to podařilo jako první veřejné knihovně v republice v roce 2014,“ připomíná Ivo Kareš.
Do budoucna by se podle něj knihovna vedle své hlavní funkce měla věnovat i kultuře a vzdělávání. „Rozjeli jsme celou řadu pořadů, divadelních představení, na podzim pořádáme festival dětských knih, časopisů a her. V tomto směru chceme pokračovat,“ říká.
Letos by se navíc měly přestěhovat dvě sídlištní pobočky Jihočeské vědecké knihovny do lepších a bezbariérových prostor. V plánu je i úprava budovy na Lidické třídě. „Chtěli bychom tam přistavět ještě jedno křídlo, kde by byl volný výběr literatury. Ten tam zatím chybí. K těmto úpravám bylo mělo dojít asi do pěti let,“ uzavírá ředitel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.