Ještě při ústupu v květnu 1945 zavraždili nacisté několik Jihočechů, nikdy za to nebyli potrestáni
V prvních květnových dnech roku 1945 už bylo jasné, že se druhá světová válka blíží ke konci. Ovšem našly se ještě nacistické jednotky, které do poslední chvíle na našem území zabíjely. I když existují důkazy, nikdy nepadl žádný trest za tyto zločiny.
Dostat se co nejrychleji do amerického zajetí a do Rakouska, to byl hlavní cíl německých jednotek ustupujících v prvních květnových dnech roku 1945 před Rudou armádou přes jižní Čechy směrem na jih a západ.
Po jedné z těchto jednotek zůstalo přes dvacet mrtvých. Jedním ze symbolů povstání na Českobudějovicku jsou Trhové Sviny, kde bylo povstání potlačeno příslušníky Waffen-SS. „Došlo tam k boji s výcvikovou jednotkou SS, která ustupovala z výcvikového prostoru u Benešova u Prahy směrem na Linec ke své kmenové jednotce,“ popisuje historik Jan Ciglbauer.
Jakmile 5. května 1945 vypuklo povstání, střetávali se ustupující nacisté s českými povstalci. „Na trase mezi Českými Budějovicemi a Novými Hrady jsem napočítal asi 21 obětí, které měla na svědomí tato konkrétní německá jednotka,“ uvádí Jan Ciglbauer.
Čtěte také
Pouze dva povstalci padli v boji, ostatní byli zavražděni. „V boji padli sovětští zajatci, kteří byli osvobozeni začátkem května v Borovanech, přidali se k místním povstalcům a se skupinou českých revolucionářů jeli na pomoc Trhovým Svinům. 6. května ve večerních hodinách proti nim zaútočila skupina místních esesáků a sovětští vojáci, kteří kryli ústup, padli,“ vysvětluje historik.
Mezi posledními padlými byli tři němečtí představitelé města Nové Hrady. „V těchto dnech nechali strhat vlajky s hákovým křížem a vyvěsit bílé prapory. Byl to starosta města, ředitel školy a velitel hasičů. Němci šli tedy proti vlastním lidem, dva z nich oběsili z okna radnice a třetího zastřelili,“ říká Jan Ciglbauer.
Ve stejný den, 8. května 1945 zahynula také skupina pěti českých povstalců ze Soběnova na Kaplicku. „Esesáci si je vzali s sebou jako rukojmí, aby měli živé štíty, kdyby se jim cestou někdo postavil. Zavlekli je až na území Rakouska a tam je zastřelili. Jejich hrob byl nalezen až roku 1946,“ dodává historik.
Paradoxem je, že byť existují sepsané paměti jednoho ze členů této SS jednotky, nebyl nikdy nikdo za tyto válečné zločiny potrestán.
Související
-
Budějovický fašista pracoval pro gestapo jako provokatér. Po válce ho s dalšími 67 lidmi popravili
Po skončení druhé světové války začalo tříleté období takzvaných Mimořádných lidových soudů. Publicista Jan Ciglbauer zpracoval 68 případů těchto soudů ve své publikaci.
-
Jihočeši popravení nacisty skončili v rybníce Vítek. Jejich popel sypali ze známého mostu
Historický most přes rybník Vítek u Třeboně je známý z filmů, například v pohádce Byl jednou jeden král z něj sypali sůl. Váže se k němu ale i jedno válečné tajemství.
-
Strážmistr ze Zlaté Koruny se na konci války dobrovolně vydal nacistům, aby zachránil místní
Postava českého četníka v našich moderních dějinách je podle historika vcelku nešťastná. Za druhé světové války totiž četníci museli ze své funkce spolupracovat s okupanty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
