Jen tmaví koně mohou sloužit u policie. Je to takový dress code, vysvětluje jejich trenér

Policejní koně ve službě je podle něj možné běžně vidět ve větších městech, jako je Praha, Brno nebo Zlín. „Využívají se tam, kam se nemůže dostat služební vůz. Jinak jsou zkušení koně nasazováni do zákroků, například při fotbalových utkáních nebo demonstracích,“ říká.

Trenér policejních koní Rudolf Fiala|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Pro službu se podle Rudolfa Fialy používají jen tmaví koně. „Je to takový dress code, taková ústrojová kázeň. Stejně jako policista má uniformu, my používáme pouze hnědáky a černé vraníky. Mohou být i rezáci, ale s těmi se moc nesetkáte,“ doplňuje.

Nejdůležitější je vybrat koně s vhodným charakterem, plemeno takovou roli nehraje. „Policejní kůň musí být hlavně klidný. Nesmí se bát, nesmí mít nežádoucí úlekové reakce, aby se při zákroku nic nestalo lidem okolo. Proto vůbec nepoužíváme kobyly, ty jsou dominantnější,“ popisuje Rudolf Fiala.

Trenér koní musí být podle jeho slov hlavně psychologem. „Musí být napojený na to zvíře, kůň mu musí bezhlavě věřit. Jsou typy koní, kteří potřebují i hrubou sílu, ale ne tak, že bychom jim nějakým způsobem ubližovali, ale musí cítit naší dominanci. Psychologie je důležitá,“ říká.

Pří výcviku hází na koně plyšáky

Než kůň odejde z výcvikové stáje do jízdní jednotky, musí zvládnout takzvanou drezurní úlohu. „Prověřuje se jeho ovladatelnost, musí zvládnout minimálně pět parkurových skoků, nebát se skočit, ale největší důraz klademe na ovladatelnost při rušivých jevech, to znamená mávání praporem, střelba, kouřová clona, prorážení předmětů, šlapání na předměty. Házíme na ně třeba plyšáky, aby se nebáli,“ nastiňuje Rudolf Fiala.

Kůň ve službě dostane i výbavu. Standardně má sedlo, uzdečku a základní ochranu nohou. V jízdních jednotkách se navíc používají protiúderové chrániče, hrudní pláty, ochrany hlavy se štítem nebo chrániče holení.

V akci se policejní koně pohybují hodně blízko u sebe. „Je to z důvodu, že to mezi lidmi v davu budí respekt. Když se kůň postaví sám, není to takové, jako když projdou davem čtyři vedle sebe. Je to psychologický efekt, síla jednotky,“ prozrazuje Rudolf Fiala.

Čtěte také

Ze začátku jí vadilo, když místo rande musel telit krávu. Teď hospodaří spolu a mají farmu roku

Využívání zvířat v situacích spojených se střelbou nebo kouřem jako týrání nevnímá. „Z mého pohledu to trápení rozhodně není, protože kůň je na to cvičený a vůbec mu to nevadí. To samé platí u služebních psů. Vycvičené zvíře tímto netýráte, je na to zvyklé,“ komentuje.

Kromě koně musí mít speciální výcvik i policista, který na něm jezdí. „Musí být proškolen a metodicky vycvičen. V naší stáji se tomu věnuje pět lidí. Dohlížíme na jízdní jednotky, školíme jezdce. Předem už se vybírají policisté s určitou zkušeností, u nichž předpokládáme, že dokáží koně zvládat,“ uvádí Rudolf Fiala.

Lidem, kteří se setkají s jízdní jednotkou, především doporučuje nebránit policistům v cestě. „Držte se co nejdál, protože kůň je cvičený na to, aby rozrážel dav. Ten vám neuhne, pokud ho policista nezastaví. Jinak je ale pohled na jízdní jednotku krásný a rozhodně to není nic nebezpečného, pokud nejste agresor nebo rowdies,“ uzavírá.

Celý rozhovor s trenérem policejních koní Rudolfem Fialou si poslechněte online.