Honí své kolegy po lese a za nesplnění úkolu nařizuje kliky. To je práce policejního instruktora

4. listopad 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Fyzická příprava policistů v areálu u Lišova, kterou vede instruktor službení přípravy Pavel Strnad

Představte si policejní areál na kraji lesa za Lišovem. Tak trochu svět sám pro sebe, jehož zvukovou kulisu tvoří střelnice, štěkající psi a pak ještě lidé, kteří tvrdě makají a připravují se na práci u policie. Právě tady působí instruktor služební přípravy policistů Pavel Strnad.

„Právě tady mám nástupní kurz, základní odbornou přípravu. Teď běží okruh na jeden kilometr. Ti nejrychlejší budou mít čas kolem 3.50, průměr je něco přes čtyři minuty a těm slabším to bude trvat kolem pěti minut,“ popisuje.

Jako instruktor se Pavel Strnad stará nejen o fyzickou přípravu kolegů policistů, ale také o střeleckou a taktickou přípravu. „Mým úkolem je připravovat policisty na služební zákroky, na to, co je čeká v reálném prostředí při výkonu služby,“ komentuje.

Po běhu míří se svými svěřenci do učebny, kde už jsou připravené psychologické testy. Později pak všichni vyrazí na desetikilometrový pochod, během kterého budou účastníci nástupního policejního kurzu plnit další disciplíny.

Pavel Strnad říká, že neví, jestli je jako instruktor přísný, ale vždy se snaží být spravedlivý. Jeho svěřenci dodávají další charakteristiky: „Neřekl bych, že je přímo přísný, ale je poctivý.“ „Nelítostný.“ „Já myslím, že to je velice dobrý instruktor. Je na něm vidět, že má spoustu zkušeností a dá se od něj hodně naučit.“ „Je to člověk na svém místě.“

Všechny aktivity absolvuje Pavel Strnad společně s účastníky. „Připadá mi hloupé, abych po nich něco požadoval a sám to nezvládl. Když něco nesplní, tak zvýším hlas, jdeme do kliku a potom už hlas zvyšovat nemusím, protože už se to zase plní všechno na sto procent,“ komentuje.

K práci u policie se dostal podle svých slov spíše náhodou, nešlo o žádný splněný dětský sen. „Když jsem přišel z vojny, pracoval jsem jako elektromechanik a té práce nebylo moc. Hledal jsem nějaké zaměstnání a rozhodoval se mezi policií a hasiči. Vzhledem k tomu, že jsem sportoval, nakonec vyhrála policie. A asi po šesti letech jsem dostal nabídku stát se instruktorem služební přípravy,“ vypráví.

Se svou profesí je od té doby stále spokojen. „Zajímám se o bojové sporty, takže to mohu zčásti využít, běhám, jezdím na kole, plavu. Ta práce mě baví, protože mohu spojit práci a koníček,“ uzavírá.

Spustit audio

Související