Jen buď jak ta slunečnice! Jaroslavu Wykrentovi by právě bylo osmdesát
Při vyslovení jména Jaroslav Wykrent mi okamžitě vytanou na mysli dvě písničky – obě křehké, něžné, krásné, ale nestejně známé. Jednak Růžová pentle, jednak Slunečnice.
Růžová pentle byla hitem a také plodem působení Jaroslava Wykrenta v populární přerovské kapele Synkopa, společně s pozdější hvězdou Pavlem Novákem v mladých letech. Když ji po čase natočil ještě jednou, ten pel romantické naivity už v intepretaci ztratila, nikoliv však v působivosti textu.
Ze školních škamen si sice vybavuji básnické jarní volání Vítězslava Nezvala: „Ó pentle s bělásky, chvějte se,“ ale pro mě lyrickou hodnotu slůvka v rámci pop music nejpronikavěji oslavil právě Jaroslav Wykrent.
Je ovšem zajímavé, že také Jiří Suchý a Jiří Šlitr spolu s Evou Pilarovou měli v šedesátých letech Růžovou pentli, jenže ne ve formě jemného vyznání.
Jde-li o Slunečnici zpěváka, autora, muzikanta i rozhlasáka Jaroslava Wykrenta, tak ta má přirozeně více písničkových konkurentek od folku až po swing. Ale mezi nimi Slunečnice Jaroslava Wykrenta, které mu bylo o víkendu osmdesát let a který zase v jiné písničce zpíval o Plné kapse slunečnicových semínek, docela jistě důstojně obstojí. A v čase na zahrádkách rozkvétajících jejích sestřiček příjemně vyzní. Jen buď jak ta slunečnice!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
