Je tomu 74 let, co začalo vysílat českobudějovické rozhlasové studio
„Prosíme českou policii, voláme české vojsko…,“ tato slova zazněla mnohokrát v éteru Československého rozhlasu z pražského vysílání. Ten záznam asi znáte. V Praze začalo květnové povstání. Synonymem se mu staly barikády a Český rozhlas, z jehož vln tehdy zaznívala tato výzva.
Lidé postupně povstali proti okupantům všude možně, i v Českých Budějovicích. Tady ovšem zatím místní rozhlasová stanice nevysílala. Tedy vlastně vysílala a nebudete tomu věřit, ale byla brněnská a její vybavení se stalo základem pro budoucí Český rozhlas České Budějovice.
Pojďme tuto hádanku rozplést a poslechněme si rozhlasové záznamy staré třiapadesát let, na nichž hovoří hlavní aktéři zahájení českobudějovického vysílání Zdeněk Čurda, Karel Hebík a Václav Piloušek.
„Pátého května jsme napochodovali na českobudějovickou radnici a byl urychleně zvolený jihočeský revoluční výbor. Já jsem dostal na starosti propagaci a byl jsem upozorněný na to, že na radnici existuje rozhlasová stanice,“ vzpomíná v archivním záznamu Václav Piloušek, první člověk, který byl slyšet hned pátého května 1945 v jihočeském éteru.
O předávání důležitých informací do éteru se měl postarat rozhlasovým zařízením, o kterém jen málokdo věděl. Jak a kde to se tady vzalo?
Do tohoto kalného rána, které si navěky pamatujte, se hlásí rozhlasová stanice husitského kraje, České Budějovice
21. srpen 1968 – to je datum, které zůstane už navždy spojené s nezvaným vstupem vojsk Varšavské smlouvy do naší země. Důležitým a také nejrychlejším zdrojem informací byl v prvních hodinách okupace Československý rozhlas.
„Když Rudá armáda osvobodila Brno, nechtěli nacisté za žádnou cenu přiznat, že se tak stalo a převezli část vybavení brněnského rozhlasového studia do Českých Budějovic. Tady odtud pak vysílali na brněnské frekvenci jako by to bylo Brno,“ dodává další pamětník v nahrávce z roku 1966, tehdejší technik Zdeněk Čurda.
6. května 1945 už vysílání českobudějovické rozhlasové stanice na radnici nabralo větší obrátky, vysílalo se častěji a vše vypadalo velice nadějně.
Jenže ačkoliv se Revolučnímu národnímu výboru podařilo 5. května 1945 zabrat radnici relativně klidně, vyhráno nebylo. Zabrali sice kanceláře místní samosprávy, ale ne německou nadvládu, tak se jen tak odbýt nenechala. Tady ale nastala chvíle, kdy přišlo vhod, že malá místnost vysílacího studia nebyla příliš na očích. Zatímco se Němci vrátili zpět a znovu obsadili radnici, stanice ještě hodnou chvíli vysílala dál.
Ale pak přišel 9. květen 1945 a první živý přenos, který se prvním rozhlasákům podařilo odvysílat.
Jak to dopadlo s prvním vysílacím pracovištěm, to si můžete poslechnout v následující reportáži Zdeňka Zajíčka.
Související
-
S balvanem u knihovny v Českých Budějovicích nepohnul výbuch bomby, ale až stavba nového pavilónu
Jak se kdysi ten obrovský kámen objevil na vrchu nad Údolím v Novohradských horách, to už asi nikdo nikdy nezjistí. Svoji novodobou trasu ovšem zažil relativně nedávno.
-
Kronika Budějovic se stále píše ručně, načisto do knihy. Když kronikář udělá chybu, prostě ji škrtne
Učí dějepis na gymnáziu a zároveň je kronikářem Českých Budějovic. Kamil Dřevikovský zapisuje důležité události od roku 2009, a to ve volném čase přímo na magistrátu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
