Jan Štifter: Nerůst
Na malých dětech je nejlepší právě to, jak jsou malé – průzračné a nekomplikované. Když si přicházejí pro pusu, nic dalšího za tím není – jdou si pro objetí, protože potřebují cítit blízkost, chtějí zahřát. Potvrdit si, že se mají o koho opřít.
Mockrát jsem říkal manželce, že bych si přál, aby naše děti zůstaly malé, protože skutečně platí, že malé děti značí menší starosti. A cesta k nim je kratší. Obvykle bývají ve vedlejší místnosti. Bohužel mají tendenci růst – a tím tak trochu přerůstat přes hlavu.
Přemýšlel jsem o tom v Havlíčkově Brodě na knižním festivalu. Začínal jako komorní akce, dnes je to jeden z největších svátků knihy v Česku. Se zaplněnými sály, s besedami i frontami u stánků s knihami nebo kávou a limonádou. Měl tendenci se zvětšovat – a přirozeně rostl.
V Trhových Svinech pořádáme Svinenské čtení, patří mu vždycky poslední červencový týden. Je to malé, skoro až vesnické setkání, sedíme na břehu rybníka, na farním dvoře nebo za kostelem, čteme si z knih, pijeme u toho pivo, se stejnými literárními hvězdami jako v Havlíčkově Brodě, ale tak nějak pomaleji, v menším.
Každý rok vymýšlíme, jak ten festival posunout, a teprve nedávno nám došlo, že nejlepší recept je nerůst. Nechat to, jak to je. Svinenský festival je kouzelný právě proto, že je malý. Rodinný. Přesně na něj pasuje královské slovo dneška: udržitelný. Jsme u toho a nic nám neuteče. Protože nerůst je taky cesta.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
