Jan Štifter: Deset. Malý Fanda v den svých narozenin zjistí, co se vlastně v květnu 1945 stalo s jeho rodiči
Fanda vyrůstá jen se svým dědou. Stále mu vrtá hlavou, kde jsou jeho rodiče a proč nemůže být s nimi, vymýšlí si různé teorie. Píše se rok 1955, Fanda slaví desáté narozeniny a právě tehdy zjistí, co se doopravdy stalo.
„Když děda řekl, že dneska vyrazíme, přestal jsem se ptát po vesnici, jak to všechno bylo. Asi se to k dědovi doneslo. Ale ptát se člověk musí, když doma nedostává odpověď. Kluci ze školy šílí po dávných ještěrech a každý z nich se alespoň dvakrát vydá na Cestu do pravěku, a mně by přitom stačilo tak málo, vidět o pár let nazpátek. Vědět, proč mám jiné příjmení než kdokoliv ze vsi. Proč se jmenuju jinak než děda – kdo byli máma s tátou, proč nejsou jejich jména na zdejším hřbitově ani na žádném pomníku nebo křížku v okolí – člověk se může zabývat pravěkem, když má vyřešenou vlastní minulost.“
Povídku Deset napsal českobudějovický spisovatel a novinář Jan Štifter přímo pro Český rozhlas České Budějovice. A inspirace na její námět přišla částečně také díky rozhlasu.
„Poslouchal jsem speciál Českého rozhlasu k atentátu na Heydricha. Mluvil tam člověk, kterému za heydrichiády zastřelili rodiče. Zaujala mě jedna věc – když mluvil o tom, jak mu děda neřekl, čí je, kde jsou máma s tátou, v rodině se mlčelo,“ popisuje Jan Štifter.
S podobným příběhem dítěte, které neví, proč nevyrůstá s vlastními rodiči, se setkal i osobně. „Znám ženu, která se s matkou setkala až v dospělosti. Matka byla ve vězení, ale doma nebylo co vysvětlovat. Kamarádky na ulici jí prozradily, proč žije s babičkou a dědou. Tenhle motiv byl pro mě hodně silný, na něm začala růst povídka Deset,“ dodává.
Při psaní zúročil také práci na své knize Svinenské století, v níž pamětníci vzpomínají na život v Trhových Svinech ve 20. století. „Hodně jsme si povídali o válce, o tom, co tady v roce 1945 napáchali Rusové, protože nepřišli osvobozovat, ale jen rozšířit svoji verzi totality,“ vysvětluje Jan Štifter.
Povídku Deset načetl ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice herec Jihočeského divadla Tomáš Drápela. Uvádíme ji v rozhlasové premiéře.
Jan Štifter
Jan Štifter se narodil v roce 1984 v Českých Budějovicích. Debutoval v roce 2014 novelou Kathy, v níž zpracoval příběh své české babičky. Její život po druhé světové válce poznamenalo manželství s Němcem.
O dva roky později vydal novelu Café Groll, jejímž hrdinou je mladý lékař Rudolf Slíva pověřený péčí o lehké dívky v prvorepublikových Českých Budějovicích. Café Groll má i rozhlasovou podobu. Osmidílnou četbu na pokračování načetl v roce 2022 v českobudějovickém studiu Českého rozhlasu herec Pavel Oubram. S velkým úspěchem uvádí stejnojmennou dramatizaci od téhož roku i Jihočeské divadlo.
V roce 2018 vydal Jan Štifter svoji třetí prózu, román Sběratel sněhu. Jeho děj tvoří tři příběhy odehrávající se v různých časových rovinách – ve 30. a 40. letech minulého století, v roce 1956 a v roce 2017. Mezi nimi se postupně odhalují různé souvislosti.
Další knihu, tentokrát soubor povídek s názvem Světlo z Pauliny, vydal autor v roce 2020. Několik textů z této knížky dostalo i rozhlasovou podobu.
V roce 2022 vyšel českobudějovickému spisovateli a novináři jeho zatím poslední román Paví hody. Je to románová kronika osudů jedné obyčejné venkovské rodiny v první polovině 20. století.
Související
-
Všichni moji strýčkové. Úsměvné a láskyplné vzpomínky na rozvětvenou židovskou rodinu čte Josef Somr
Dědeček Gabriel měl tucet dětí. Strýce Jakuba, Roberta, Rudolfa, Viktora, Josefa, Oskara, Huga… Muže z rodiny Lípů zavál osud na začátku 20. století do nejrůznějších míst.
-
Budějovičtí se k předkům z vykřičených domů hrdě hlásí, říká autor příběhu z nevěstinců Jan Štifter
Café Groll. Tak se jmenuje novela Jana Štiftera o prvorepublikových prostitutkách z centra Českých Budějovic. Vznikla podle ní divadelní inscenace i rozhlasová četba.
-
Český lev. Příběh slavného boxera Vildy Jakše, který byl za druhé světové války letcem RAF
Byl prvním československým boxerem, který bojoval o titul mistra světa. Zápasil do posledního dechu, ale nevyhrál. A nedočkal se ani vítězství v boji o svobodnou Evropu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.