Jaroslav Havlíček: Černá paní. Vyprávění malého kluka o jeho prvním setkání se smrtí
Pátek býval dnem rozčilení a utajovaného strachu, vzpomíná vypravěč na své dětství, na časy, kdy s bratrem poslouchali strašidelné příběhy, historky o loupežích a vraždách, které vyprávěla stará pradlena Strnadka, a kdy na vlastní kůži pocítil, jaké to je, když městem obchází smrt…
Černá paní, vyprávění malého kluka o jeho prvním setkání se smrtí, patří mezi rané povídky spisovatele Jaroslava Havlíčka. Poprvé publikována byla posmrtně ve sbírce Vzdoropohádky, kterou v roce 1954 připravil Adolf Branald pro nakladatelství Československý spisovatel.
Rozhlasové zpracování pochází z roku 2016. Příběh ve studiu načetl herec David Viktora.
Jaroslav Havlíček
Přední představitel české psychologické prózy 30. a 40. let se narodil v roce 1896 v podkrkonošské Jilemnici, která posloužila za kulisu mnoha jeho příběhům. Nakonec odmaturoval na jičínské reálce a na přání rodičů začal studovat obchodní vědy na České vysoké škole technické v Praze.
Roku 1915 byl odveden a po absolvování důstojnického kurzu se zúčastnil bojů na ruské a italské frontě. V březnu 1919 nastoupil do Živnostenské banky v Praze a zároveň pokračoval ve studiích, ale školu už nedokončil. Po delší známosti se v roce 1921 oženil a o rok později se mu narodil syn Zbyněk, pozdější uznávaný surrealistický básník.
Literatuře se soustavně věnoval od poloviny 20. let. Zprvu psal poezii, nicméně záhy se přiklonil k próze a začal časopisecky publikovat povídky. Svůj první román vydal v roce 1935. Měl se jmenovat Petrolejové lampy, ale nakladatel změnil název na Vyprahlé touhy (pod názvem Petrolejové lampy vyšel román až po autorově smrti).
Následují romány Neviditelný (1937), Ta třetí (1939) a Helimadoe (1940), povídkový cyklus Neopatrné panny (1941) a novela Synáček (1942).
Jaroslav Havlíček doufal, že po skončení války se bude moci věnovat jenom psaní a bude mít víc času na rodinu. Konce války se však nedočkal, zemřel předčasně v pouhých sedmačtyřiceti letech v dubnu 1943 zřejmě na zápal plic.
Posmrtně bylo z jeho literární pozůstalosti sestaveno několik povídkových souborů, například Zázrak flamendrů (1964), Prodavač času (1968) a Hodinky pana Balabána (1986).
Související
-
Karel Poláček: Povídka o tom, kterak si pan Hugo Lüftschütz chtěl vzíti slečnu Orensteinovou, ale…
Hugo Lüftschütz je svobodný, což se mu nezdá efektivní. Být ženatý by ho ale zase zavazovalo k tomu mít všelijaké příbuzné… Rozverná židovská anekdota od Karla Poláčka.
-
Smrt talentovaného ševce. Kapitán Exner vyšetřuje vraždu naivního umělce Boleslava Rambouska
Zámecký údržbář, známý všeuměl, ale především uznávaný naivní umělec Boleslav Rambousek je nalezen bez známek života v parku v Opolné. Vyšetřování se ujímá kapitán Exner.
-
Hlídač. O členovi Závodní stráže Strojíren sovětského přátelství, který se náhle přestal hodit
V roce 1950 v komunistickém Československu se odehrává příběh povídky Hlídač. Tehdy často stačilo málo, aby člověk špatně skončil. To se stalo i Aloisi Marhulákovi...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
