Jaroslav Havlíček: Černá paní. Vyprávění malého kluka o jeho prvním setkání se smrtí
Pátek býval dnem rozčilení a utajovaného strachu, vzpomíná vypravěč na své dětství, na časy, kdy s bratrem poslouchali strašidelné příběhy, historky o loupežích a vraždách, které vyprávěla stará pradlena Strnadka, a kdy na vlastní kůži pocítil, jaké to je, když městem obchází smrt…
Černá paní, vyprávění malého kluka o jeho prvním setkání se smrtí, patří mezi rané povídky spisovatele Jaroslava Havlíčka. Poprvé publikována byla posmrtně ve sbírce Vzdoropohádky, kterou v roce 1954 připravil Adolf Branald pro nakladatelství Československý spisovatel.
Rozhlasové zpracování pochází z roku 2016. Příběh ve studiu načetl herec David Viktora.
Jaroslav Havlíček
Přední představitel české psychologické prózy 30. a 40. let se narodil v roce 1896 v podkrkonošské Jilemnici, která posloužila za kulisu mnoha jeho příběhům. Nakonec odmaturoval na jičínské reálce a na přání rodičů začal studovat obchodní vědy na České vysoké škole technické v Praze.
Roku 1915 byl odveden a po absolvování důstojnického kurzu se zúčastnil bojů na ruské a italské frontě. V březnu 1919 nastoupil do Živnostenské banky v Praze a zároveň pokračoval ve studiích, ale školu už nedokončil. Po delší známosti se v roce 1921 oženil a o rok později se mu narodil syn Zbyněk, pozdější uznávaný surrealistický básník.
Literatuře se soustavně věnoval od poloviny 20. let. Zprvu psal poezii, nicméně záhy se přiklonil k próze a začal časopisecky publikovat povídky. Svůj první román vydal v roce 1935. Měl se jmenovat Petrolejové lampy, ale nakladatel změnil název na Vyprahlé touhy (pod názvem Petrolejové lampy vyšel román až po autorově smrti).
Následují romány Neviditelný (1937), Ta třetí (1939) a Helimadoe (1940), povídkový cyklus Neopatrné panny (1941) a novela Synáček (1942).
Jaroslav Havlíček doufal, že po skončení války se bude moci věnovat jenom psaní a bude mít víc času na rodinu. Konce války se však nedočkal, zemřel předčasně v pouhých sedmačtyřiceti letech v dubnu 1943 zřejmě na zápal plic.
Posmrtně bylo z jeho literární pozůstalosti sestaveno několik povídkových souborů, například Zázrak flamendrů (1964), Prodavač času (1968) a Hodinky pana Balabána (1986).
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
