Jan Flaška: Když dětské prádlo ovládá byty

12. prosinec 2023

Seděli jsme onehdy s chlapy v hospodě a spoustu hodin jsme nad pivem probírali takové ty chlapské věci. Konkrétně jsme mluvili o dětském prádle.

Bavili jsme se o tom, jak tenhle artikl v různých podobách zabírá většinu našich bytů. Nevím, jestli jste taky viděli ten starý horor, jak v něm mimozemský sliz postupně pohlcuje celý rodinný dům.

Předpokládám, že jeho scénárista měl jako já dům, ženu a děti a jeho žena ten dům postupně od sklepa až po půdu zaplnila dětským prádlem. On pak jen zaměnil prádlo za sliz a scénář byl hotový. Pamatuju se, že ke konci toho filmu stáli hrdinové skrčení u zdi a s vytřeštěnýma očima sledovali, jak se jim z oken a pode dveřmi hrne dětské prádlo. Vlastně sliz.

Po delší hospodské diskuzi jsme přišli na příčinu našich zavalených domácností. Mohou za to děti – konkrétně to, že rostou. Já jsem schopen nosit jedny spoďáry i několik desetiletí, kdežto na rostoucím dítěti vydrží každý kousek oblečení jen pár měsíců.

Ženy proto provozují sociální síť, zaměřenou čistě na vzájemnou výměnu prádla rozličně velkých dětí. Byty členek této sítě jsou zavalené prádlem, které už dětem není, prádlem, které dětem bude příští léto, prádlem, které jim bude za dva roky, prádlem, které je dětem teď, ale odmítají ho nosit, protože je na nich Sandokan nebo batika, prádlem pro kamarádku s menšími dětmi, prádlem pro kamarádku s většími dětmi a konečně prádlem, o kterém se neví, co s ním, ale nikdo nemá odvahu ho dát k popelnici, protože co kdyby přišla apokalypsa a přesně tohle prádlo by zachránilo lidstvo.

Tím v žádném případě nechci říct nic ošklivého o našich ženách. Kdyby zůstalo oblékání našich dětí na nás, mužích, běhaly by po domě oblečené do starých igelitových tašek a krabic od pizzy.

Naproti tomu naše ženy mají pro děti oblečení pro jakoukoliv příležitost. Kdyby dostaly za úkol obléct děti na párty, kam mají přijít na bruslích převlečené za své oblíbené jídlo, sáhnou do skříně a vytáhnou to, co je potřeba, jen tomu přišijí na záda hranolky a kečup.

A tak pokaždé, když překračuju oblíbenou bundu své dcery, kterou si už nikdy neoblékne, nebo šaty, do kterých teprve musí dorůst, uvědomím si, jak se všechno mění a jak jsou naše životy pomíjivé. A že i s tímhle vědomím se líp žije, když máte v blízkosti někoho, s kým si můžete vyměňovat dětské prádlo.

autor: Jan Flaška | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Jan Flaška: Invaze Vánoc

    Na začátku listopadu je na některých stromech ještě zelené listí, ale výlohy obchodů už ve vás vzbuzují pocit, jako byste se měli připravovat na expedici na severní pól.

  • Jan Flaška: Hodinoví příbuzní

    Když nevíte, jak sestavit nábytek, přivrtat poličku, dotáhnout kapající kohoutek nebo opravit rozbitý vypínač, můžete si domů zavolat hodinového manžela.

  • Jan Flaška: Ztraceno v překladu

    Mé první setkání s překladovou literaturou proběhlo v době, kdy jsem jako malý dostal od rodičů bateriovou ruční vrtačku z východního Německa.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.