Jan Flaška: Invaze Vánoc
Na začátku listopadu je na některých stromech ještě zelené listí, ale výlohy obchodů už ve vás vzbuzují pocit, jako byste se měli připravovat na expedici na severní pól. Ulice podlehnou invazi vánočních dekorací a obchodní centra se promění na scény ze sci-fi filmů.
Obchodníci soutěží o největší počet světýlek na metr čtvereční a za pomoci obřích umělých stromů a nafukovacích Santa Clausů se ve vás snaží vzbudit pocit, že jste tři měsíce pozadu ve shánění vánočních dárků.
Atmosféru zkázy navíc dokreslují nesnesitelně chytlavé vánoční písně, ozývající se ze všech koutů. Za zvuku rolniček se v nich setkává Ježíšek s Dědou Mrázem, se Santou a s jeho soby a celé tohle násilí na vašich uších má jediný cíl: probudit ve vás polomrtvého vánočního ducha. Slyšel jsem o lidech, kteří v tuhle dobu vyhledávají útočiště v pouštích, daleko od dosahu vánočních hitů.
Ve snaze získat co nejvíce pozornosti nezůstávají obchodníci u světel, blyštivých dekorací a zvonivých písní. Uchylují se ke zbrani takového kalibru, jako jsou fotky šťastných rodin. Bombardují vás obrázky mladých krásných lidí, kteří se usmívají ústy plnými nezkažených zubů a přitom elegantně rozbalují dárky pod nádherně osvíceným stromečkem. Otázkou zůstává, kde tyhle rodiny bydlí. U nás to na Štědrý večer vypadá jako na smetišti někde v Bangladéši poté, co se jím prohnalo tornádo.
Zkrátka, listopad pro mne býval měsícem, kdy jsem si při večerní procházce městem mohl obalit boty bahnem a hnijícím listím, aniž bych u toho musel poslouchat, že byla cesta, byla ušlapaná.
Dneska se bojím spíš toho, že uprostřed arény vánočního chaosu někdo ušlape mě. Takže jakmile odněkud zazní rolničky, je to pro mě signál, že bych měl vyrazit někam mimo civilizaci. Někam, kde ještě můžu zaklonit hlavu a namísto statisíců LED diod si alespoň na chvíli užít hvězdnou oblohu.
Související
-
Jan Flaška: Hodinoví příbuzní
Když nevíte, jak sestavit nábytek, přivrtat poličku, dotáhnout kapající kohoutek nebo opravit rozbitý vypínač, můžete si domů zavolat hodinového manžela.
-
Jan Flaška: Ztraceno v překladu
Mé první setkání s překladovou literaturou proběhlo v době, kdy jsem jako malý dostal od rodičů bateriovou ruční vrtačku z východního Německa.
-
Jan Flaška: Mezi spodkami a límečky
Jedním z nejhorších provinění, jehož se mohou partneři dopustit během konverzace ve společnosti přátel, je praní svého špinavého prádla na veřejnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
