Jan Flaška: Mezi spodkami a límečky

18. říjen 2023

Jedním z nejhorších provinění, jehož se mohou partneři dopustit během konverzace ve společnosti přátel, je praní svého špinavého prádla na veřejnosti. Většinou je dost hrozné už to, když začnou prát svršky, ale jakmile dojde i na spodky, je nejlepší z takové společnosti utéct.

Většinou to přitom začne nenápadně. Třeba tím, že Ona jen tak mimochodem prohodí, jaké štěstí přinesla do Jeho života. Předtím, než Ji poznal, držel se máminy sukně, kdežto teď stojí akorát tak s rukama v kapsách. A že by bylo fajn, kdyby si vyhrnul rukávy a pustil se do oprav té jejich ruiny.

On prohlásí, že bílé límečky, jako je on, pracují hlavou. Že musí mít pod čepicí. Jednat v rukavičkách. Ona opáčí, ať si necintá na kravatu, že si čepici i rukavičky může strčit za klobouk a že si akorát tak honí triko. Že není žádný diplomat, jen převlíká kabát – kam vítr, tam plášť! Tuhle dostal od konkurence na frak, prodělal kalhoty a ještě měl z ostudy kabát. A že stejně chodí domů s kapsama věčně prázdnýma.

On ji obviní, že ne konkurence, to Ona ho chce připravit o poslední košili! A připomene jí, jak ji přistihl prakticky v rouše Evině, když mluvila ve dveřích s tím novým sousedem. To už je určitě ruka v rukávě a soused se jí teď chce dostat pod sukni! Ale jemu je to jedno – ať si Ona klidně táhne, sbohem a šáteček! On se o ni rozhodně prát nebude! Natož aby se kvůli ní věšel!

Ona se ušklíbne, že kdyby se On měl prát, akorát si uřízne kšandu, protože by ho soused popadl za límec a On by si nadělal do trenek. Ať klidně hodí ručník do ringu, stejně s ní zachází jak s hadrem! A na tu jeho cejchu se už nemůže ani podívat

Zkrátka – jeden druhému dávají pěknou deku, sypou to z rukávu a nenechají na sobě nit suchou.

V takové chvíli je dobře zasáhnout. „Vy huby nevymáchaný!“ řekněte jim. „Jak si tohle budete jeden u druhýho žehlit? Já vás teď mlčky obejmu a vy váš rozhovor povedete s větším klidem.“

Já vím, že správně to je „a vy svůj rozhovor“ a ne „a vy váš“. Chápejte ale – já to „špinavé prádlo“ potřeboval vyždímat do poslední kapky.

autor: Jan Flaška | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Jan Flaška: Čínské umění číst

    Moje žena si kdysi půjčila knihu o feng-šuej, což je prastaré čínské umění o tom, jak správně rozmístit po bytě pytle na odpadky, sektorový nábytek a žehlicí prkno.

  • Jan Flaška: Inovační pud

    Moje žena výborně vaří. Já umím uvařit jenom palačinky a pizzu z krabice. Nebýt jí, dávno bych zemřel na kurděje nebo otravu igelitem. Její vaření má ale jednu zvláštnost.

  • Jan Flaška: Zadejte cíl cesty

    Největším vynálezem lidstva je bezesporu kolo. Jako součást bicyklu nebo automobilu umožňuje člověku pohodlný přesun na delší vzdálenosti a mně umožňuje ztratit se.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.