Jako vzpomínku na sestru a babičku napsala Marie Špačková Pohádky z Albeře

21. březen 2020

„Měla jsem sestřičku a ta zemřela, když jí bylo čtrnáct,“ vzpomíná spisovatelka Marie Špačková na rodinnou tragédii. „Měla leukémii a trápila se dva roky po nemocnicích. To bylo strašně těžké období,“ říká.

„My jsme přitom jako děti spolu jezdily do Albeře k babičce, do její chaloupky. Na to ráda vzpomínám. Se sestrou jsme spaly vždycky v jedné místnosti pod duchnou a říkaly si, jaká je v chalupě zima. Babička totiž šetřila a topila jen v jedné místnosti,“ vypráví.

„Jinak s babičkou byla samá legrace, kolikrát jsem hrála na kytaru, babka k tomu zpívala a tancovala,“ popisuje nezapomenutelné okamžiky. „A tak mě napadlo, že jako vzpomínku na sestru a na babičku napíšu knihu,“ objasňuje vznik své prvotiny Pohádky z Albeře.

Devatenáct příběhů na necelých osmdesáti stranách vyšlo v autorčině nákladu v roce 2017. Hned rok poté spatřila světlo světa druhá kniha Marie Špačkové nazvaná Pohádky z České Kanady.

Jan Štifter píše příběhy z vlastní rodiny i historie budějovických domů

Českobudějovický novinář a spisovatel Jan Štifter

„Pátral jsem po tom v matrikách docela dlouho,“ odpovídá českobudějovický novinář a spisovatel Jan Štifter na otázku, jestli má společné rodové kořeny se šumavským bardem Adalbertem Stifterem.

„I v téhle knížce mě to táhlo zpátky do Albeře, takže v ní najdete třeba pohádku, jak vodník Šoskapka a vodnice Albeřice vyhnali bobry. Ale pak jsem si řekla, že do knihy musím dát také jiné vesnice, a tak vznikla pohádka o parním vláčku z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. Ilustrace k ní se nakonec dostala i na obálku,“ říká autorka.

Vedle psaní je další velkou láskou Marie Špačkové muzika. Jako zpěvačka prošla řadou kapel, v současnosti s manželem Zdeňkem Suchánkem vystupují jako hudební duo Demenato.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související