Příští knihy Vlastimila Vondrušky budou o sklářích, Husitskou epopej už dokončil

Spisovatel Vlastimil Vondruška
Spisovatel Vlastimil Vondruška

Jeho knihy dlouhodobě patří k nejpůjčovanějším titulům v českých knihovnách. Než se ale Vlastimil Vondruška v roce 2009 začal věnovat výhradně spisovatelské činnosti, vystudoval historii a etnografii, byl ředitelem historické části Národního muzea i vyráběl kopie historického skla.

Právě sklářská výroba s manželkou Alenou byla jeho poslední profesí před dráhou profesionálního spisovatele. „Tam jsem psal první romány o Oldřichovi z Chlumu. Když se začaly knihy dobře prodávat, tak jsem musel řešit, že den má jenom 24 hodin a že nemůžu sedět každou noc na huti a psát,“ vzpomíná.

Stál tak se ženou před rozhodnutím, jestli opustit sklárnu, která rodinu živila, a dát se na dráhu spisovatele. „To byl krok nesmírně nejistý, protože tehdy nebyla česká literatura tak žádaná jako dnes. Žena ale řekla, že se vždycky nějak uživíme a že to riskneme,“ dodává Vlastimil Vondruška.

Chtěli, aby měl americky znějící pseudonym

Ten do současnosti napsal přes 60 historických románů, některé pod pseudonymem Jan Alenský, který pochází ještě z dob minulého režimu. „Když jsem po skončení vojny nastoupil do Akademie věd, začal jsem psát pro různé časopisy a velice záhy si mě zavolal ředitel a vynadal mi, že máme významné úkoly dané stranou a vládou, že věda je řehole a že neexistuje, abych psal pro populární časopisy. To mi bylo strašně líto, tak jsem se rozhodl pro pseudonym. A protože se moje žena jmenuje Alenka, dal jsem si Jan Alenský. Po revoluci jsem se vrátil ke svému jménu,“ vysvětluje.

Část Husitské epopeje Vlastimila Vondrušky

Pseudonym ale po něj ještě nedávno chtěli v Německu, než tu začali vydávat jeho knihy. „Redaktor mě nabádal, že bych si měl vzít nějaký americky znějící pseudonym, protože v Německu jsou velice populární američtí spisovatelé a i mnozí Němci si dávají americky znějící pseudonymy, aby se to lépe prodávalo. My jsme se ženou pár jmen vymysleli, ale pak vyšla statistika, že jsem nejpůjčovanější a jeden z nejprodávanějších českých autorů, což se jim líbilo, protože se to dá použít v marketingu,“ říká Vlastimil Vondruška.

Svůj první historickou beletrii přitom musel vydat vlastním nákladem. Byly to Příběhy plzeňských mordů z roku 1994. „Tehdy mě žádný nakladatel nechtěl přijmout pod svá křídla, protože všichni vydávali americkou překladovou literaturu a o českou původní tvorbu neměli zájem, zvlášť o tu historickou,“ vzpomíná.

Situace se ale změnila a tento týden Vlastimil Vondruška v Písku pokřtil závěrný díl Husitské epopeje, v níž přenáší čtenáře do 15. století. „Já jsem si kdysi dávno sám pro sebe zmapoval úseky našich dějin, o nichž mám pocit, že by bylo nutné psát a pokusit se je interpretovat novým pohledem,“ komentuje.

Pramenů je poměrně hodně, ale problémem je jejich interpretace. Každou věc totiž zapsal nějaký člověk a žádný člověk nikdy nemůže mít stoprocentně pravdu.
autor historických románů Vlastimil Vondruška

Jaký je tedy v jeho knihách poměr fakt a fikce? „V detektivkách je vždycky míry stylizace větší než v případě epopejí. V Husitské epopeji jsem se snažil co nejvěrněji dodržet základní historickou osu, ale samozřejmě příběh rodiny Prokopů, který to celé rámcuje, je fiktivní. Zase ale není zcela fiktivní z hlediska skutků, protože využívám dochované zápisy popisující různé příběhy. Snažil jsem se modelovat, jak lidé asi mohli žít a komunikovat v tomhle zběsilém období válek, ale pořád je nutné si uvědomovat, že román není vědecké dílo,“ odpovídá.

Pramenů k tvorbě má podle svých slov poměrně hodně, ale problémem je jejich interpretace. „Každou věc zapsal nějaký člověk a žádný člověk nikdy nemůže mít stoprocentně pravdu. Každý vkládá do toho, co píše, své sympatie, antipatie, lidé zapomínají a tak dále. Prameny se dívají na událost jen z jednoho pohledu, ale to platí i v dnešní době, že máte na stejné události naprosto různé pohledy,“ popisuje.

Pátrá v archivech, píše si osnovy. Jiří Hájíček má rád, když je román pevně ukotvený

Spisovatel Jiří Hájíček

Padesáté narozeniny slaví 11. září 2017 jihočeský spisovatel Jiří Hájíček. Držitel prestižní ceny Magnesia Litera za romány Selský baroko a Rybí krev byl proto exkluzivním hostem Českého rozhlasu České Budějovice. Rozhovor navíc doplnily písně, které sám vybral.

Sedmým dílem Vlastimil Vondruška svou Husitskou epopej dokončil, bude ale dál pokračovat v historii do takzvaného období temna. Využije přitom také své znalosti ze sklářství. „Už mám napsáno dvanáct kapitol ságy, která se bude jmenovat Křišťálový klíč. Vypráví osudy jednoho rozvětveného rodu ze severních Čech a tam chci využít své sklářské zkušenosti. Snažím se popisovat co nejlépe život na hutích. Chtěl bych také uctít šikovnost našich předků a to, jak se o sebe dokázali postarat,“ prozrazuje.

Již brzy se lidé navíc budou moci setkat s dílem Vlastimila Vondrušky jinde než na papíře nebo ve formě audioknih. Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích totiž připravuje dramatizaci historické detektivky Ďáblův sluha. Premiéra je naplánována na březen.

Spustit audio

Související