Jaká byla korunovace Rudolfa II.? A co to obnášelo, když chtěl císař přenocovat na jihu Čech?

22. září 2024

Největší audioportál na českém internetu

Rudolf II. | Foto: Joseph Heintz the Elder, Wikimedia Commons, Kunsthistorisches Museum Wien, CC0 1.0, ©

Magazín Vltavín 22. 9. 2024

22. září 1575 byl Rudolf II. korunován za českého krále. Tři roky předtím získal korunu uherskou, tři roky poté byl zvolen německým králem. A roku 1576 se po smrti svého otce Maxmiliána II. stal římským císařem.

Císař Rudolf II., jehož máme často zafixovaného v podání Jana Wericha jako komickou postavu, byl ve skutečnosti velmi vzdělaným vládcem. Kromě němčiny ovládal také španělštinu, francouzštinu, italštinu, latinu a dokonce se domluvil i česky.

Jak probíhala jeho korunovace českým králem? To uslyšíte v prvním archivní záznamu, který nabízí magazín Vltavín. Natočili ho Jaroslav Klíma a Aleš Stejskal před pětadvaceti lety.

Rudolf II. se pojí s dalším významným milníkem jižních Čech – v roce 1601 převzal Český Krumlov od Petra Voka z Rožmberka, který byl nucen své panství prodat kvůli finančním problémům. A právě do okolí Krumlova se v pořadu také vydáme.

Zamíříme do města Kaplice, které bylo vždy důležitým tranzitním bodem. Archivní nahrávka představí fascinující informace o tom, jaké náklady představovalo přenocování významných osobností v této oblasti. A kdo tehdy nocoval? Císař Maxmilián II., otec Rudolfa II. Archivář Adolf Kalný předloží fakta o této historické události, která vás jistě překvapí.

Vltavín se také zaměří na dobu posledních Rožmberků a to, jakými způsoby tehdejší mocní řešili ekonomické problémy a nepravosti, které rezonují i v dnešní době. Opět se vrátíme k Rudolfovi II. a jeho nařízením, která byla zaměřena proti hospodářským a společenským nepravostem. Tato historická témata přiblíží záznam s archivářem Adolfem Kalným a redaktorem Jaroslavem Klímou z někdejšího jihočeského magazínu Světozor.

Na závěr vás čeká zajímavé odhalení týkající se českokrumlovského Krčínova domu. Archivářka Anna Kubíková vysvětlí, jak je to ve skutečnosti s touto stavbou. Dlouhá léta se totiž název „Krčínův dům“ používal pro jinou budovu, než která Jakubu Krčínovi skutečně patřila. A co je ještě podivnější, ani ten správný dům původně nepatřil slavnému regentovi!

Související