Jak drží mraky na obloze a může člověk přežít spolknutí velrybou? Vědci vám odpoví na cokoli
Kde se vzala sůl v moři? Může se ježek probudit ze zimního spánku předčasně? Je káva opravdu tak nezdravá? Na jakou vzdálenost je ještě nebezpečný atomový výbuch? To jsou příklady otázek, které lidé pokládají v projektu Zeptej se vědce. A mohou se ptát opravdu na cokoli, více než tři stovky odborníků jim poskytují fundované odpovědi. Potvrzuje to spoluzakladatelka platformy, doktorandka Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Adéla Šimková.
„Také se nás někdo zeptal, jestli člověk může přežít spolknutí velrybou, jak ovlivňuje pobyt ve vesmíru menstruaci nebo proč se nám lépe kýchne při pohledu do světla. Takže lidé se opravdu ptají na velmi různorodé věci. Nedávno se mi líbil dotaz, jak mraky drží na obloze,“ vzpomíná.
Lidé jsou hloubaví, k otázkám je někdy inspirují i pohádky nebo science fiction. Ale také fámy a dezinformace. A přicházejí též velmi kuriózní otázky. Ačkoli na to, kam se ztrácejí liché ponožky, se zatím podle Adély Šimkové nikdo nezeptal. „Určitě nám tuhle otázku můžete poslat, věřím, že kolegové se s tím nějak poperou,“ usmívá se. Koneckonců, už se zcela seriózně poprali i s dotazy, proč se vždycky kabely od sluchátek zašmodrchají nebo proč při vaření kolínek menší zalézají do větších.
Čtěte také
„Lidé se mohou ptát na všech sociálních sítích, jmenujeme se tam standardně Zeptej se vědce. A nově nám mohou posílat své dotazy i přes webové rozhraní zeptejsevedce.cz, kde zároveň najdou databázi zodpovězených dotazů, informace o našich členech a samozřejmě formulář k položení otázky,“ upřesňuje Adéla Šimková.
Platforma je zdarma, a to oboustranně. „Jsme nezisková organizace, tazatelé neplatí za naše odpovědi. To je důležitý princip našeho fungování, protože se snažíme dostat podložené informace k co nejširší veřejnosti, takže nechceme klást žádné bariéry,“ zdůrazňuje spoluzakladatelka.
A honorář nezískávají ani ti, kteří odpovědi formulují. „Neplatíme ani vědcům, protože jde o takové množství kvalifikované práce – v každé odpovědi je jí mnoho a mnoho hodin – že bychom se opravdu nedoplatili. Vědci to dělají z vlastního nadšení a z pocitu jakéhosi poslání. Platíme jen několik málo koordinátorů, kteří se snaží o to, aby tato práce nevyšla vniveč a aby všechno šlapalo,“ doplňuje.
Celý rozhovor s vědkyní Adélou Šimkovou si poslechněte online.
Související
-
Lhář se vyhýbá detailům, oběť slovesům a manipulátor vědcům, líčí odborník na psychoanalýzu textu
Sledujete detektivky? Pak už jste se v nich možná viděli, jak kriminalisté určovali psychologický profil pachatele podle slov, která volí v esemeskách a hlasových zprávách.
-
Když učitel začne dělat šou, často v ní zanikne to, co se děti mají naučit, upozorňuje pedagog
Téměř každý nový školní rok přináší do života nějaké změny. Co ale zůstává neměnné, jsou zákony matematiky a fyziky. A přítomnost těchto předmětů ve školních rozvrzích.
-
Vepřoknedlozelo a brňavka pomohly jihočeské učitelce Elišce Novákové zaujmout v soutěži Zlatý Ámos
Do finále soutěže Zlatý Ámos prošla Eliška Nováková, která na základní škole v Budějovicích učí zeměpis a přírodopis. Navíc získala cenu za využívání moderních technologií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
