Jablko v tabletce i jedlém obalu, který prodlouží trvanlivost. Vědci navrhují, jak lépe využít potraviny

Mladí čeští vědci z fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze proto přicházejí s nápady, jak zpracování potravin zefektivnit.

„Například mláto z piva se dá krásně využít, neboť obsahuje cenné mikroorganismy, třeba probiotika. Ta působí velmi pozitivně na naše trávení. Dále v sobě má mláto spoustu antioxidantů, které jsou pro naše tělo také dobré. Tyto látky můžeme využít k obohacení dalších potravin, například je přidat do jogurtů nebo jimi stabilizovat potravinářské směsi,“ uvádí výzkumnice Iveta Klojdová, která se podílí na projektu DRIFT-FOOD.

Zmiňuje i jablečné výlisky, které získáváme při moštování. „Obsahují vlákninu a opět spoustu antioxidantů. Lze je nasušit, slisovat a použít jako doplněk stravy. Vznikne malá tabletka, která obsahuje stejné cenné látky jako jedno celé jablko. Myslíme si, že by to mohlo být vhodné řešení pro seniory, kteří už nemají zuby na to, aby jablko sami rozkousali. Takto jenom tabletku zapijí vodou,“ popisuje.

Právě jablka jsou příkladem plodů, které se kazí, a nestihneme-li je zkonzumovat, nebo zpracovat včas, musíme je vyhodit. Pomoct by mohly návrhy týkající se zvýšení trvanlivosti. „V našem týmu intenzivně pracujeme na možnosti využití jedlých obalů. Vezmete čerstvé jablko, potáhnete ho jedlým obalem a hned získáváte trvanlivost prodlouženou v řádu až měsíců,“ říká Iveta Klojdová.

Čtěte také

Po lanýžích jsou ženy povolnější a muži výkonnější, směje se pěstitel tajemné a vzácné pochutiny

Jak si takový jedlý obal představit? „Je analogický k potravinářské fólii, jen není z plastu, ale je vyroben z vedlejších produktů výroby potravin,“ vysvětluje výzkumnice. Využít se podle ní dají třeba zbytky hrachu nebo rýže. „Obsahují škroby, z nichž můžeme připravit viskózní roztoky. Do těch ponoříme jablko, ono si na sebe natáhne vrstvičku, my ji vysušíme a máme jedlý obal,“ líčí.

Jablko v jedlém obalu je sice zabalené do obdoby potravinové fólie, ale potažení je tak dokonalé, že prý nic nepoznáme. „Nejsou tam žádné ohyby, fólie ze škrobu je úplně průhledná, takže je to takové hezké lesklé jablíčko. Nic nesloupáváte, nesundáváte. Jen se zakousnete a získáte i cenné látky z rýže,“ vysvětluje Iveta Klojdová.

Přitom se podle ní nemusíme bát ani toho, že by jablko po rýži chutnalo. „Uvedení na trh vždy předchází i senzorické hodnocení, to je nedílná součást procesu. Výhodou je, že tyto škroby nemají vůbec žádnou chuť, takže nic nepoznáte. Jablko jen lépe vypadá, déle vydrží a vy ho pak můžete v klidu zkonzumovat,“ dodává.

Celý rozhovor s Ivetou Klojdovou a také jejím kolegou Lukášem Pacekem o projektu, jímž se mladí čeští vědci snaží zabránit plýtvání potravinami a cennými látkami v nich, si poslechněte online.