Ivan Mls: Uhlíková stopa
Musím se vám k něčemu přiznat. Škodím naší planetě. Zanechávám totiž za sebou uhlíkovou stopu. To je v dnešní době něco velmi nepěkného, možná mnohem horší prohřešek než neslušná mluva, obtěžování sousedů hlukem nebo pohlavkování nezvedených dětí.
Až donedávna jsem netušil jakou. Naštěstí jsou k tomu na internetu kalkulačky. Když jsem si otevřel tu inzerovanou jako bezplatná, přišlo by mě nejlevnější spočítání uhlíkové stopy na 90 tisíc. A to bych musel vyprodukovat něco uhlíku, abych na to vydělal.
Pak jsem našel jinou aplikaci, opravdu grátis, a když jsem poctivě vyplnil všechny předepsané kolonky, měl jsem jasno. Za rok prý bydlením, cestováním, konzumací potravin a spotřebou vyprodukuji plus mínus přes čtyři tuny oxidu uhličitého.
Trochu mě zarazilo, že ta aplikace nebere v potaz taky moje dýchání. Oxid uhličitý přece vydechuji, a ne málo – zvlášť když třeba dobíhám autobus, štípu dřevo nebo šplhám do šumavských kopců.
Zkusil jsem tu kalkulačku vyplnit znovu, tentokrát úplně vylhanými údaji: jako že nikdy nikam ničím nejezdím, živím se jen rostlinnou stravou z vlastní zahrádky, cokoli, co kupuji, pořizuji v sekáči či z druhé ruky. Bohužel, ani tak jsem kýžené klimatické neutrality nedosáhl, pořád mi tam nějaké dvě tuny CO2 ročně zůstaly, hlavně za bydlení a topení.
Nedá se nic dělat. Pod most se stěhovat nehodlám, bobřík hladu by mě asi taky nebavil, takže se musím smířit s tím, že planetu nezachráním.
Ale v boji s klimatickou změnou rozhodně nejsem pasivní: Z jiného důvěryhodného internetového zdroje jsem nastudoval, že průměrný člověk za rok vydechne 240 kilo oxidu uhličitého. Takže občas, když si na to vzpomenu, zadržuji dech. Každá nevypuštěná molekula CO2 se přece počítá, ne?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.