Ivan Mls: Tlusťoch
Tak jsem zjistil, že jsem po dovolené řádně přibral. Ne, nestrhal jsem domácí váhu, to poznání přišlo tak trochu plíživě a nečekaně v podobě nového trička, které jsem si pořídil.
Jako obvykle jsem v obchodě hmátl po velikosti „L“, která mi v devadesáti devíti procentech případů stačí, ale jaksi jsem se nevešel. Zkrátím to – dostal jsem se až k rozměru „XXXL“, teprve ten mi byl dobře. Budu s tím muset něco dělat.
Navíc jsem se po dovolené i nějak vytáhnul – ve výprodeji jsem nadšeně hmátl po pěkných džínách opravdu za hubičku. Dokonce měli i moji velikost 34 na 32 – první číslo udává obvod pasu, druhé délku nohavic – v palcích, tuším. V pase mi kalhoty sice seděly, ale dole končily ve výšce lidově označované za čekání velké vody. Fakt divné.
Běžně mi přece tyhle míry sedí jako ulité. Když jsem s oním XXXL tričkem dorazil domů s hlavou plnou chmurných myšlenek o dietách, cvičení a odříkání, spadl mi kámen ze srdce. Porovnal jsem tohle „3 iks el“ tričko s těmi „elkovými“ ve skříni a zjistil, že je s nimi rozměrově totožné. Takže sláva, náhlá obezita se nekoná.
Prostě jen někdo v Asii, nebo kde se ta trička vlastně šijí, udělal chybu. Anebo byl lehce kreativní. Jako jsou ostatně i výrobci bot sídlící tamtéž – už dávno totiž považuji jejich číslování tak trochu za loterii – evropské, americké i britské číslování bot pro mě vlastně nemá žádnou informační hodnotu – jednou se vejdu do třiačtyřicítek, takže si připadám jak Popelka, jindy jsem rád, že se nasoukám do sedmačtyřicítek.
Dělají mi to určitě naschvál – než se člověk při zkoušení strefí do té správné velikosti, stráví v prodejně vždycky mnohem víc času, než původně plánoval.
Související
-
Ivan Mls: Fotky z dovolené
Onehdy si mi kdosi postěžoval, že byl před nedávnem na dovolené a už to všechno nějak podezřele rychle vyprchalo. Už se prý necítí vůbec odpočatý, dojmy rychle vybledly.
-
Ivan Mls: Dým u oběda
Také v létě rádi posedíte někde na předzahrádce u něčeho dobrého? Určitě ano. Nejsem výjimkou, i když se často před usednutím za stůl chovám tak trochu jako indiánský zvěd.
-
Ivan Mls: Úspory času
Někde se ho musí válet celé stohy, haldy a kopice. Měl by tvořit mohutné závěje, někdy možná i laviny. Měl by ho být za korunu metrák, mohli bychom se v něm nadšeně ráchat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
